Ivo KaštanKouzlo dálkových rallye objevil po 15 letech závodění v motokrosu, enduru, kartingu a formuli 1600 při Master rallye Paříž - Peking 95. |
Jedu poprvé v nové roli, ale lhal bych, kdybych tvrdil, že se netěším. Před odletem jsem se potkal s Tomášem Ouředníčkem (navigátor Miroslava Zapletala - pozn. redakce), podívali jsme se na sebe, a bylo nám jasné, že jsme úplný volové. Oba odcházíme ze svých chaloupek u lesa, kde zanecháváme těhotné ženy.
Oba se ženeme přes půl světa kamsi do nepohody, strastí, za nejistým výsledkem. Ale chlapi jsou už takoví. Jdou do všeho po hlavě, a jestě se na to těší.
Na Ruzyni začíná chaos. Jedno letadlo, druhé letadlo... Poté najít náš hotýlek, pak asi 100 km do přístaviště, kde si vyzvedneme závodní motorku, kde se musí všechno nastavit, spousta věcí předělat...
Sice jedu jako poradce a manažer, ale počítám s tím, že budu delat i mechanika. Možná to bude potřeba. Jsme malý tým: jezdec, mechanik a já. A prioritou nás všech je, aby motorka dojela do cíle.
Poté následují další přejímky, fronty, razítka, parkoviště závodních strojů, kde musíme motorku nechat. Když se to všechno povede stihnout podle plánu, budeme mít klidný Silvestr. Než se další den vydáme do první etapy.
Jen jednatřicátého večer nás čeká první oficiální brífink. Startovat se bude prvního až kolem poledne, takže asi budeme i slavit Nový rok. Ale nic divokého to určitě nebude.
Zažil jsem na Dakaru i Silvestr, kdy jsme ve Francii nešli vůbec spát. Bouchli jsme jedno šampaňské, druhé, třetí... A šli jsme stát frontu na motorku. Teď jsem si jistý, že se dostanu do postele.