V tuto chvíli se zdá, že největší golfový boom má Česká republika za sebou.
V roce 2001 tu bylo pouhých 10 000 golfistů, o tři roky později (2004) vzrostl jejich počet dvojnásobně. V roce 2004 začalo s golfem 3 200 hráčů a čísla šla stále nahoru. V roce 2005 přibylo 4 100 hráčů, o rok později přes 5 300 a nejlepší byl rok 2007, kdy začalo hrát golf více než 6 600 hráčů.
analýza |
Pak už ale neměl nárůst vzestupnou, nýbrž klesající tendenci. V roce 2008 to bylo ještě úctyhodných 6 000 nových hráčů, ale v loňském roce se objevilo už jen 4 900 noviců. Letos je to do začátku listopadu 4 042 nových hráčů.
Není přitom pravděpodobné, že by se ve zbývajících dvou měsících objevily další stovky nových hráčů. Nárůsty bývají největší vždy na jaře a během léta.
Krize i počasí
Důležitým faktorem slábnoucího zájmu dosud nehrající veřejnosti o golf je ekonomická krize, která přinutila mnohé firmy i jednotlivce osekat náklady na zbytné záležitosti. Firmy neorganizují různé golfové akademie, nedávají svým zaměstnancům benefity v podobě úvodních lekcí atd.
Jednotlivci zase nechtějí začít se sportem, který vyžaduje investice do začátku. Výbava, tréninkové hodiny, členství v klubu atd. vyjde i při "chytrých" řešeních na více než 10 000 korun.
Příčinou může být i nasycenost golfem. Golf je dnes reflektován v mnoha mediálních výstupech a mezi střední a vyšší vrstvou je to relativně rozšířená zábava. Kdo chtěl začít s golfem, už ho hraje. Pokud se do něj další zájemci nehrnou, mají k tomu své důvody. Mohou vycházet z předsudků či neznalosti, ale velkou roli hraje ekonomická stránka. I přes zlevnění není golf stále levným sportem.
Trend poklesu nárůstu nových hráčů se netýká jen Česka, ale i většiny západní Evropy. I tady čísla v posledních rocích už nerostla jako třeba v letech 1995-2005. V Rakousku dnes hraje golf zhruba 1,2 procenta populace, v Německu a Francii 0,7 procenta, v ČR je to 0,5 procenta.
stav členů české golfové federaceRok počet členů nárůst oproti předchozímu roku |
Potenciál růstu minimálně na 70 000 hráčů (tedy na 0,7 procenta) by u české veřejnosti rozhodně měl být.
Specificky letošním důvodem poklesu může být nepříliš dobré počasí. Především v květnu, který bývá pro golfový start vhodným měsícem, bylo deštivo a zima. Projevilo se to i na běžném provozu hřišť. Skoro všichni majitelé zaznamenali menší vytíženost oproti minulým rokům.
Sto tisíc je nedosažitelných
Pokles nováčků je argumentem pro ty, kteří nevidí akci "Hraj golf, změň život" jako dobře nastavenou. Její kritici ji na základě uvedených čísel mohou oprávněně považovat za málo efektivní. A dosáhnout slibovaného čísla 100 000 golfistů v roce 2013 se zdá být zcela nereálným.
Podle údajů ČGF se nicméně o akci začalo zajímat přes 8 700 lidí, z nich 4 850 se posléze evidovalo. Je možné, že mnozí z nich začnou hrát, resp. stanou se členy ČGF, až v příštím roce. Akce také potrvá ještě další tři roky, její efekt a význam může zesílit. Argumentem v její prospěch může být i konstatování, že kdyby se nekonala, začalo by hrát golf ještě méně než těch 4 000 nových registrovaných hráčů.
Nicméně už teď je zřejmé, že akce oslovila jen část golfového spektra. Zatím se jí účastnila zhruba třetina klubů, resp. polovina hřišť, a dosud nejsou náznaky, že by se v příštím roce situace radikálně změnila.
Mnohé kluby se nezapojí proto, že akce pro ně z ekonomického a organizačního hlediska nevýhodná. Naopak v případě některých menších klubů měla efekt, přinesla jim desítky nových hráčů.
I když to nelze dokázat čísly, nebude od pravdy daleko tvrzení, že kampaně Hraj golf, změň život využili určitě i ti, kteří by golf začali hrát i bez ní. Když měli možnost začít podstatně levněji, za 299 korun startovacího balíčku, začali hrát.
Je však nadále otázkou, jakou cestou se má golfová osvěta v budoucnu ubírat. A také zda letošní slabý nárůst je jen přechodným jevem, výpadkem daným shodou okolností, anebo zda jde o trend, který jednotlivci, kluby ani vedení ČGF nedokážou zvrátit.