Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Po zápase pili a pili

25 2000
P r a h a -
Je čtyřicet minut po utkání Žižkov - Drnovice (2:0) a domácí záložník Aleš Pikl s lahví minerálky v ruce mluví s novináři. "Jen bumbej, bumbej," utrousí kolemjdoucí spoluhráč Antonín Mlejnský. "Dělám, co můžu, ale víc ze sebe nevymáčknu," nese se za ním odpověď. Pikl a Kennedy Chihuri za domácí, Bronislav Červenka a René Formánek z Drnovic byli vylosováni k dopingové kontrole. Jenže po devadesátiminutovém běhání v téměř třicetistupňovém vedru je nad síly vyždímaných hráčů vydat ze sebe těch povinných 0,75 dcl moči. První je Formánek, na něhož čeká autobus s ostatními hráči. Protokol podepisuje hodinu po zápase, ve 13.05. "Jdu dát zbytek," hlásí konečně Pikl a chce jít s číškou za plentu. "Teď ne, musím u toho být," zadržuje ho dopingový komisař Tomáš Paul, který právě dokončuje proceduru s Formánkem. "Ale mně se chce teď," namítá Pikl. Sláva, ve 13.15 to má Pikl za sebou. Po chvíli "dotáčí" správnou míru Červenka, který není odkázán na drnovický autobus. Známí ho vezou domů autem. Zbývá poslední nešťastník. Chihuri se pobaveně zubí: "Už v sobě mám asi čtyři litry minerálky, ale zatím ani kapička." Komisař Paul je v klidu. "To nic není, po padesátikilometrovém chodeckém závodu Praha - Poděbrady čekáváme na vzorky i přes čtyři hodiny," poznamenává. Tentokrát se muž se zkumavkami a speciálními zapečetěnými pouzdry dočkal mnohem dřív. "Třináct čtyřicet," reaguje později Chihuri do mobilního telefonu na otázku, jaký že měl nakonec čas.
Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze