"I ty první minuty do našeho prvního bodu, když celá hala stojí, jsou nádherné! Jen dobře, máte-li takové diváky na své straně," klaní se opěvovanému obecenstvu.
V pátek se diváci mohli klanět i jemu. Kvůli nemoci ústředního rozehrávače Venty dostal minutáž, jakou v Děčíně dosud nepoznal. Na palubovce strávil 35:08 minuty, nejvíc z týmu. A nastřílel 12 bodů. Válečníci přesto doma padli 72:80, ale se vztyčenou hlavou.
"Vyrovnaný zápas. Škoda, že když jsme stáhli patnáctibodové manko, rozhodčí nám dvakrát za sebou pískli útočný faul. Kdyby se tak nestalo, mohlo to být úplně jinak," soudil Vyoral. "Ale na to se nemůžeme vymlouvat, Nymburk pak trefil těžké střely. A v závěru nám došly síly, oni mají širší kádr."
Zápas byl pro něj prestižní. V Nymburce totiž působil, jenže v napěchovaném kádru neprorazil do užší rotace. Loni hostoval v Kolíně, do Děčína už natvrdo přestoupil.
"Chtěl jsem se vytáhnout a dokázat, že basket taky umím. Bylo to pro mě rozhodně pikantnější utkání." Příchodu k Válečníkům nemá proč litovat. Naopak je nadšený. "Hraju až nad mé očekávání hodně," líbí se mu. Vyjevený však není z toho, že se Děčín drží vysoko.
"Já doufal, že budeme nahoře. Jen musíme podávat vyrovnanější výkony. My vyhrajeme v Prostějově, pak hned doma prohrajeme s Opavou. Je to v našich hlavách." Ale s tím už si poradí děčínský stratég Pavel Budínský, top český kouč. "Dokáže vytáhnout z každého maximum. A já jsem zastánce přísnějšího trenéra, než aby mi nic neřekl," umí se milovník svíčkové a pizzy srovnat s kritikou.
Budínský letos nelákal Vyorala poprvé. Už před třemi lety ho chtěl do kádru, jenže tehdy vicemistr Evropy šestnáctiletých víc slyšel na nymburské vábení. "Teď už nebudu hodnotit, jestli to byl dobrý, nebo špatný krok," neotáčí se do minulosti.
O Děčínu debatoval i se svým otcem, bývalým úspěšným basketbalistou. Vladimír Vyoral, vicemistr Evropy z roku 1985, syna podpořil. "Shodli jsme se, že Děčín je v současné situaci nejlepší volba." Což si myslí i Miroslav Chrastný, prezident basketbalového Děčína: "U nás bude Tomáš herně zrát. Jak se ukazuje, příchod mladých hráčů do Nymburka skončil ve většině případů tak, že hráli jinde."
Vyoral, který je díky angažmá svého otce v Německu rodákem z Weissenfelsu, tvrdí: "Mám co zlepšovat v organizaci hry, určitě ve střelbě. Moje plus je, že nehraju sobecky." Tohle razí také Válečníci, i proto jim kývl. Dobrá volba.
