Přes kostky pavé však projel se ctí na 19. místě, celkově je šestnáctý, před bývalými šampiony Tour Armstrongem i Sastrem a takřka o minutu před Bassem, spolukapitánem v týmu Liquigas.
Výchozí pozice pro bitvy v horách je dobrá.
Jak je vašemu koleni právě teď, po dni na kočičích hlavách?
Teď už docela dobře. Po pondělním pádu jsem skoro nemohl chodit, naštěstí do rána otok na koleni splaskl. Už to, že mohu pokračovat dál, je uspokojivé.
Navíc ve 3. etapě jste se držel lépe než mnozí další favorité.
Měl jsem ale i smůlu. Najel jsem na kostky dobře, jenže v 1. úseku šli k zemi čtyři lidi, já za nimi zůstal zablokovaný a než se cesta uvolnila, ztratil jsem čas. Pak jsem si dojel do skupiny Armstronga, ale na dalším úseku přes kostky bohužel padli Gerdemann s Millarem a udělali díru ke Contadorovi - a tu už si člověk sám nedojede.
Ztráta přesto není velká. Takže můžete být spokojený?
Já ani nevím, jaká ta ztráta je.
Minuta a tři čtvrtě.
A tam vpředu byli Schleckové?
Jen Andy. Fränk padl, vzdal.
Aha. To vůbec nevím. Bylo to dnes hodně o pozicích a pádech.
Kdybyste shrnul, jak vás úvodní čtyři dny poničily, co řeknete?
Že od pondělka to byl masakr. To je Tour, s tím musíte počítat.
Při nadcházejících sprinterských etapách tedy doufáte v trochu klidu, než peloton vjede do hor?
Doufám, že zítra snad bude první trošku klidnější den. Ale jak říkám, jsme na Tour. Tady nikdy nemůžu čekat velký odpočinek.
