„Kolding do nás šel od začátku zostra, nic nepodcenili. Byli jednoznačně lepší. My jsme chtěli odčinit vysokou prohru z Dánska, ale moc se to nepovedlo,“ litoval pak mladší z bratrů Tonarů.
V čem jste nejvíc zaostávali?
Mají obrovské zkušenosti. Jejich řešení situací je parádní. Téměř nechybují, mají klid v koncovce, každé naše zaváhání potrestali. Hráli jednoduše, ale nesmírně účinně.
Se svým výkonem ale můžete být spokojen, nebo ne?
Jsem rád, že mi to tam napadalo. Pořád ale bylo dost uspěchaných ran do gólmanů a do tyčí. Také v obraně to mohlo být lepší, ale ti jejich kluci jsou silově úplně jinde.
Byla právě defenziva největším problémem Plzně?
Zvlášť v prvním poločase nás přehrávali příliš jednoduše. Střední spojka to nadriblovala, hodila míč do kraje a hned tam bylo přečíslení. Ve druhé půli jsme obranu zlepšili, Jirka Fořt tam párkrát vypíchl soupeři krásně balon.
Viděl jste nějaký posun oproti úvodnímu zápasu v Dánsku?
Posun...(hořký úsměv) Oni si to korigovali. Pořád měli dostatečné vedení. Ve druhém poločase zase zkoušeli hru v sedmi, bez brankáře. Ale jo, asi to bylo o trochu lepší.
Jaké to je sledovat, že soupeř pořád zvyšuje náskok?
Já se do toho pořád snažil jít naplno. S takovými týmy se nehraje každý den. Chtěl jsem si vyzkoušet hru jeden na jednoho, střelbu. Byla to obrovská škola, i když jsme padli.
Nezanechá to stopy na psychice?
Dvě vysoké prohry jsou znát, ale snad se z toho rychle oklepeme. Plzeň má tři české tituly v řadě, musíme se s tím vypořádat.
