proč najednou procitl kanonýr Obajdin
J a b l o n e c - S Josefem Obajdinem se dějí věci. Na prahu třiceti let se stává elitním kanonýrem Sparty. Kdo tohle mohl tušit? Počítalo se, že bude góly sázet Kincl nebo Siegl. Ale Obajdin? Vždyť pět let se marně prosazoval v mužstvu. Většinou jen střídal, vypadal nenápadně, dal tak čtyři góly za sezonu a konec. Teď je naprosto jiný, podle někoho v reprezentační formě. Zázračná proměna. "Trenéři mě strkali do zálohy, ale to není moje parketa. Škoda, že se to projevilo až teď," říká Obajdin. "Potřebuju hrát vpředu a dostávat se do brejků z různých míst. Trenér Hašek staví tři útočníky, a to mi sedí." Začal zápas v Jablonci a Obajdin byl k neudržení. Ve druhé minutě roztočil své nohy do šílené rychlosti a už málem přihrával před prázdnou branku. Když to jde, člověku téměř všechno vychází. To je dnešní Obajdin. Nebojí se střílet odkudkoliv, klidně i z dálky, což dříve nedělával. Prásk těsně vedle branky hned v úvodu. I jablonečtí diváci mu za to tleskají, všechna čest. A vzápětí rána k druhé tyči asi ze 20 metrů a gól. Způsob provedení dokonalý: rychlé asi čtyři krůčky, srovnání těla a následuje prudká umístěná střela. "Pepík je nejtechničtější fotbalista v plné rychlosti. A má nejlepší výběr střeleckého místa," vyzdvihuje ho trenér Ivan Hašek. Víc o něm raději nechce mluvit, aby něco nezakřikl. Obajdin si prožil těžké chvilky. Přišel z Liberce, kde v 55 zápasech dal 26 gólů. Po tak úspěšném útočníkovi baží leckterý klub. Jenže ve Spartě přišel úpadek: před touto sezonou měl bilanci 120 zápasů a 17 gólů. A teď ho střílí pokaždé v lize, v domácím i evropském poháru. Celkem šestkrát za sebou. Pokaždé, když jde na hřiště, vychází z kabiny první. Plácne si dlaněmi s asistentem Janem Stejskalem. Ten mu pak špitne zaklínadlo. Větu: "Pepi, dej mi góla." Pepi se vždycky volávalo na legendárního Bicana. Řeklo by se hloupá pověra, ale Stejskalův trik skvěle funguje. A je ověřený. Při Lize mistrů v Kišiněvě to Stejskal zkusil bez něj. "Překvapil mě tím a já gól nedal. Až o přestávce mi to pošeptal do ucha a já se trefil," vzpomíná Obajdin. Rituál se už rozšířil i na rodinu. "Naše malá dcera ještě neumí pořádně mluvit, ale vždycky se se mnou rozloučí slovy: Táto, dej gól." A on je dává. Nebojí se, má možná nejrychlejší nohy v lize a do hry obrovskou chuť. Za poločas v Jablonci vystřelil pětkrát, pak už zvolnil. Sparta jasně vedla a nebylo potřeba, aby se vysiloval, když ve středu hraje důležitou odvetu o milionářskou Ligu mistrů s Kišiněvem. Před časem si už říkal, že to ve Spartě nevydrží a odejde. Mělo se jednat o jeho návratu do Liberce. Ve stejný den hrála tahle mužstva proti sobě a Obajdin zčistajasna dal dva góly. Sparťané mu ihned přestup zatrhli. "Tenkrát mě to mrzelo, ale dneska jsem rád. Ve Spartě dával góly Horst Siegl, pak Vráťa Lokvenc a teď snad přišla řada na mě."
J a b l o n e c - S Josefem Obajdinem se dějí věci. Na prahu třiceti let se stává elitním kanonýrem Sparty. Kdo tohle mohl tušit? Počítalo se, že bude góly sázet Kincl nebo Siegl. Ale Obajdin? Vždyť pět let se marně prosazoval v mužstvu. Většinou jen střídal, vypadal nenápadně, dal tak čtyři góly za sezonu a konec. Teď je naprosto jiný, podle někoho v reprezentační formě. Zázračná proměna. "Trenéři mě strkali do zálohy, ale to není moje parketa. Škoda, že se to projevilo až teď," říká Obajdin. "Potřebuju hrát vpředu a dostávat se do brejků z různých míst. Trenér Hašek staví tři útočníky, a to mi sedí." Začal zápas v Jablonci a Obajdin byl k neudržení. Ve druhé minutě roztočil své nohy do šílené rychlosti a už málem přihrával před prázdnou branku. Když to jde, člověku téměř všechno vychází. To je dnešní Obajdin. Nebojí se střílet odkudkoliv, klidně i z dálky, což dříve nedělával. Prásk těsně vedle branky hned v úvodu. I jablonečtí diváci mu za to tleskají, všechna čest. A vzápětí rána k druhé tyči asi ze 20 metrů a gól. Způsob provedení dokonalý: rychlé asi čtyři krůčky, srovnání těla a následuje prudká umístěná střela. "Pepík je nejtechničtější fotbalista v plné rychlosti. A má nejlepší výběr střeleckého místa," vyzdvihuje ho trenér Ivan Hašek. Víc o něm raději nechce mluvit, aby něco nezakřikl. Obajdin si prožil těžké chvilky. Přišel z Liberce, kde v 55 zápasech dal 26 gólů. Po tak úspěšném útočníkovi baží leckterý klub. Jenže ve Spartě přišel úpadek: před touto sezonou měl bilanci 120 zápasů a 17 gólů. A teď ho střílí pokaždé v lize, v domácím i evropském poháru. Celkem šestkrát za sebou. Pokaždé, když jde na hřiště, vychází z kabiny první. Plácne si dlaněmi s asistentem Janem Stejskalem. Ten mu pak špitne zaklínadlo. Větu: "Pepi, dej mi góla." Pepi se vždycky volávalo na legendárního Bicana. Řeklo by se hloupá pověra, ale Stejskalův trik skvěle funguje. A je ověřený. Při Lize mistrů v Kišiněvě to Stejskal zkusil bez něj. "Překvapil mě tím a já gól nedal. Až o přestávce mi to pošeptal do ucha a já se trefil," vzpomíná Obajdin. Rituál se už rozšířil i na rodinu. "Naše malá dcera ještě neumí pořádně mluvit, ale vždycky se se mnou rozloučí slovy: Táto, dej gól." A on je dává. Nebojí se, má možná nejrychlejší nohy v lize a do hry obrovskou chuť. Za poločas v Jablonci vystřelil pětkrát, pak už zvolnil. Sparta jasně vedla a nebylo potřeba, aby se vysiloval, když ve středu hraje důležitou odvetu o milionářskou Ligu mistrů s Kišiněvem. Před časem si už říkal, že to ve Spartě nevydrží a odejde. Mělo se jednat o jeho návratu do Liberce. Ve stejný den hrála tahle mužstva proti sobě a Obajdin zčistajasna dal dva góly. Sparťané mu ihned přestup zatrhli. "Tenkrát mě to mrzelo, ale dneska jsem rád. Ve Spartě dával góly Horst Siegl, pak Vráťa Lokvenc a teď snad přišla řada na mě."
