Teď je Tereza Závadová nadšená, že se poprvé v kariéře nominovala na evropský šampionát dospělých. „Po závodech v Grazu, kde jsem zaplavala tři desetiny za limitem na kraulařské osmistovce, jsem ale byla hodně špatná, to mě položilo,“ přiznala.
Pomohli jí trenér Libor Kohut a sestra Barbora, nejlepší česká plavkyně současnosti. „Ti mě drželi nad vodou, pořád mi říkali, že není nic ztraceného, že mám ještě dvě možnosti.“
A hned na dalších závodech v Pardubicích uspěla na trati 1 500 metrů. Na nynější Velké ceně Ostravy už bude plavat v klidu.
Jak vám bylo, když jste limit splnila?
Byla jsem pořádně šťastná, až jsem se rozbrečela. Bylo to super, něco takového jsem nezažila.
Co pro vás start na mistrovství Evropy znamená?
Posunulo mě to hodně dopředu. Od září bych měla jít na vysokou školu do Prahy, takže doufám, že budu mít možnost trénovat v tamějším vysokoškolském centru jako moje sestra, ale dál chci plavat za náš ostravský Klub plaveckých sportů. Už mi to pomohlo do Centra individuálních sportů Ostrava, což je další plus a obrovská motivace.
Co od evropského šampionátu čekáte?
Jsem zvědavá, jak vše bude probíhat, jaká bude atmosféra v olympijském bazénu. Těším se však také na celý český tým, jak se budeme povzbuzovat. Tamější závody jsem zatím sledovala jen z hlediště, když jsme s rodiči na olympiádě fandili sestře.
Takže tamější prostředí znáte z olympijských her v Londýně 2012?
Ano, vím, jak to tam vypadá, ale nevím, jak se tam plave... Podrobnosti o bazénu jsem nezjišťovala, abych byla překvapená.
Na co si v Londýně troufnete?
Ráda bych zaplavala osobní rekordy, s tím budu spokojená.
Je víkendová Velká cena Ostravy pro vás generálkou na Londýn?
Jsou to spíše tréninkové závody, i když v konkurenci, co má přijet, by mohly padnout dobré časy. Navíc plaveme doma, bazén známe, přijde nás podpořit rodina, kamarádi.
Kdo bude v Ostravě vaší největší soupeřkou?
Pokud se ségra přihlásila na polohovou čtyřstovku, tak ona.
Už jste ji někdy porazila?
Ne, ještě ne.
Je i to pro vás motivace?
Určitě, i když každá plaveme něco jiného. Jsem kraulařka a polohovky, které plave ségra, dávám jen dodatečně. Kdyby se mi to povedlo, bylo by to super.
Je sestra vaším vzorem?
Je, jako člověk i jako plavkyně. Líbí se mi na ní, jak si jde za svým. Je obrovský dříč, v tom je pro mě vzor. Je fajn, když plaveme vedle sebe. Před startem se kolikrát domlouváme, říká mi: Musíš se mě držet, vytáhnout se se mnou.
Jak vůbec došlo k tomu, že každá z vás plave jiné disciplíny?
Možná to je tím, že jsme v dětství měly každá jiného trenéra, a tak jsme se zaměřily na něco jiného. Já jsem zůstala u kraulu a ségra se dala na polohovky.
