„Ty byly už 17. prosince, ale my jsme si to tam prodloužili. Zrovna se vracím do Čech, takže Silvestra už budeme slavit doma,“ hlásila 25letá plavkyně.
Povězte, jak vypadalyVánoce v Indonésii?
Já myslím, že normálně. I když...
Doma je to nejlepší. Vánoční stromeček, purpura, tyhle věci by měly být, k Vánocům to patří. A ne být někde ve vedru, chodit v kraťasech, kolem sebe palmy, to je takové zvláštní. Dali jsme si normální indonéské jídlo, řekli jsme si: „Šťastný a veselý,“ a tím to haslo. Takové ty Vánoce prožijeme, až se vrátíme domů.
To je pro vás ve Staré Huti u Dobříše poblíž Příbrami. Jak jste se vlastně dostala do Brna, kde plavete za Kometu?
Po maturitě v Příbrami. Já už jsem patřila do plaveckého střediska v Brně a rozhodovala jsem se o výběru školy. V Brně byly podmínky pro trénování a další růst nejlepší. To byl důvod, proč jsem šla do Brna. A dva roky nato, když už jsem tam studovala, jsem přestoupila do Komety definitivně.
Máte už v Brně nějaký byt?
Ne ne ne, v Brně spím na policejní ubytovně, kde bydlí skoro všichni plavci, co nejsou z Brna. Já totiž vím, že až dostuduju a skončím s plaváním, tak se vrátím domů.
Povězte, máte nějakou zvláštní zálibu? Slyšel jsem, že ráda chodíváte v mysliveckém do lesa.
(smích) No zbrojní průkaz mám a jednou si chci udělat myslivecké zkoušky. Protože můj tatínek je myslivec, tak k tomu mám blízko. Občas tak s ním chodím do lesa, ale teď už jen výjimečně, dřív to bylo častěji. No ale zálibu, co bych vám tak řekla?
Třeba co děláte mimo plavání.
To odpočívám, dívámse na televizi a nic nedělám (smích).
