I on má významný primát: v 18 letech přeplaval Lamanšský průliv. Stal se nejmladším a nejrychlejším českým plavcem, který to dokázal. Na poháru má vyryté jméno a datum 1. listopadu 2004. Před ním Kanál přeplavalo dalších sedm českých plavců.
"Co bylo nejtěžší? Sehnat peníze," říká. "Výprava nás stála víc než čtvrt milionu korun. Sponzoři mi pomohli, ale s rodinou jsme pořád v minusu."
Mluví spisovně, dokončuje gymnázium v Opavě, chtěl by studovat na stavební fakultě. A za dva roky přeplavat Kanál tam a nazpět, někdy doběhnout maraton. Má ještě další sportovní sen: startovat na olympiádě v Číně, kde se poprvé ukáže dálkové plavání.
Dráhu mezi starým kontinentem a Anglií zvládne rychlovlak za 20 minut, on plaval téměř 10 hodin, o tři hodiny déle než rekordní Američan Chad Hundeby. Kvůli vlnám naplaval 44 kilometrů, byť Kanál měří v nejužším místě 33 kilometrů.
Kanál je pro plavce meta jako pro horaly Mount Everest. Obě výzvy jsou módní atrakcí. Ale ta první přece jen není tak masovou. Na Mount Everest se málem pořádají turistické zájezdy. "Přeplavat Kanál zvládne podle statistik jen každý sedmý," tvrdí Čech.
V posledních letech se úspěšnost zvýšila na 50 procent. "Plavcům pomáhá znalost místních podmínek. Měli jsme výborného lodivoda, který pracoval na moři jako rybář. Zaplatili jsme mu asi osmdesát tisíc."
Ve výpravě byl i jeho otec a slovenský trenér, jehož sestra se stala Čechovou přítelkyní. "Závodí také s otužilci, ale je to pro ni krutější, je moc hubená," vysvětluje. "Jak jsem byl rád, že jsem před výpravou o pár kilo ztloustnul."
Pomohlo mu i otužování, voda v Kanálu měla jen 16 stupňů. A on už plaval v mnohem studenější. "Rekord mám půl stupně, to už byla ledová tříšť." Začal před dvěma lety studenou sprchou, od té doby nebyl nemocný.
