O víkendu sesbíral v pražském Podolí triumfů pět, dva individuální a tři štafetové. Přestože se před měsícem ženil, stihl se připravit skvěle a závody si užil. "Zatím tituly přesně spočítané nemám, ale je jich kolem devadesáti. Vždyť první jsem začal vyhrávat mezi seniory už v patnácti," připomíná dlouhou kariéru, v níž největší úspěchy sbíral zhruba před deseti lety.
Mnohé by součet titulů nevzrušoval, Svoboda však má rád pořádek. "Chci končit tak, aby se řeklo přesné číslo. Musím si projít svazové statistiky a dát to dohromady. Kdo ví, jestli někdy český plavec získal tolik domácích titulů," přemítá.
Zatím mu všechny medaile visí na stěně pokoje u maminky, prý jich tam je kolem pětistovky. S koncem kariéry může přemýšlet, že si jednou udělá "místnost slávy". Nebude to však brzy. "Ve Znojmě máme s manželkou malý byt, takže možná někdy v budoucnu, jestli si pořídíme větší, nebo třeba i barák," povídá devětadvacetiletý závodník.
Pomalu už si plánuje život bez každodenního pobytu v bazénu. Tam už bude skákat jen pro zábavu. "Když to půjde, rád bych si občas zkusil pětikilometrový závod, na rychlost v bazénu už to nebude," míní.
Hlavním cílem je tedy momentálně uživit rodinu i bez plavání. "Dá se říct, že jsem z českých plavců vydělával nejvíc, ale je to na živobytí a pořízení si bydlení, ale na žádné zajištění budoucnosti. Takže bych se rád nechal zaměstnat někde jako trenér," plánuje.
Nikoliv však v Česku, ale v zahraničí. Cítí okolo sebe, že mnozí budou rádi, až skončí s kariérou. "Moc to nechápu, ale v našem sportu se Češi nemají rádi s Moraváky, trenéři si závidí, nespolupracují. Panuje u nás systémový bordel," tvrdí Svoboda. "Navíc se mi nelíbí, jak funguje třeba v Brně výchova mládeže, i když to tak třeba může být."
Zaměstnání hledá přesto, že loni začal rozjíždět podnikání s potravinovými doplňky a preparáty nejen pro sportovce. "Zatím jsou peníze každý měsíc jiné, není to ještě jistota, kterou potřebuju. Musíme zajistit síť lékáren, nabízíme to nemocnicím a sportovním klubům," vysvětluje.
Když se mu nepovedlo kvalifikovat do Londýna, chtěl jet jako spolukomentátor, ani to se nepovedlo, takže za pár dní odletí na svatební cestu do Paříže. A v prosinci ho čeká narození dcery. Zatím je však v klidu. "To spíš babičky a tetičky shánějí výbavu a okukují kočárky," směje se Svoboda, končící úspěšný plavec.
