Loni si vybojovala účast na olympiádě v Rio de Janeiru, byla druhá na Letní univerziádě na 400 metrů volný způsob, pátá na mistrovství světa v polohovce na 400 metrů a na stejné trati čtvrtá na mistrovství Evropy v krátkém bazénu.
I když... Na evropském šampionátu mohla pomýšlet i na medaili, nebýt zraněného ramene. „To bylo na nic. Po tom létě jsem si věřila. Bohužel jsem nemohla trénovat, jak bych potřebovala.“
Prvenství v anketě si cení. „Těší mě to, je to příjemné, i když to bylo internetové hlasování a byli tam sportovci, kteří mají lepší výsledky. Třeba Petra Kvitová,“ podotkla Barbora Závadová.
Olympijský rok rozjela na ostrově Réunion, kde byla s plaveckou reprezentací na soustředění. Odhaduje, že v lednu naplave 250 kilometrů. „Před tím jsem během ledna mívala tak polovinu.“
Jaké bylo soustředění na Réunionu?
Skvělé. V teple. I příroda byla moc pěkná. Voda sice byla teplejší, ale důležité je, že jsme naplavali spoustu kilometrů. A všichni tam byli takoví ochotní. Bylo to fajn.
Jaký jste si přivezla zážitek?
Let helikoptérou. To bylo skvělé. Vidět ten ostrov z ptačí perspektivy. Letěli jsme úžinami, nad sopkou. Neskutečné.
Takže jste jenom nedřeli?
Při delších soustředěních si člověk může dovolit i dva dny volna a zajet se někam podívat. Navíc i oceán byl teploučký. Koupali jsme se, byly tam vlny.
Ovlivnila teplejší voda v tamním bazénu vaši přípravu?
Nemůžete trénovat s takovou intenzitou, abyste se nezavařili. Naplavali jsme hodně kilometrů, ale nebylo to v tak velké intenzitě.
Nebude to na škodu?
Ne, jsem přesvědčená, že jsem zase o krok napřed. Vždy začínám tak nějak zlehka, ale teď mám naplaváno tolik kilometrů, co se mi ještě během ledna nestalo. Tréninky děláme tak, že začínáme s většími objemy a intenzitu přidáváme postupně. Do rychlosti a těžších aerobních sérii půjdeme později.
Nehrozí teplejší voda i na olympiádě?
To ne. Pro závody je určené rozmezí kolem 27 stupňů Celsia. Na Réunionu měla voda jednatřicet stupňů – a to v Riu nebude. To by se plavci asi vzbouřili.
V minulosti jste označovala za svou slabší disciplínu prsa. Pořád to platí?
Pořád se na ně s trenérem zaměřujeme více než na další styly. Ale druhá půlka závodu už není moje nejslabší. Spíše ta první...
Takže motýlek?
Ano, ten je teď na pořadu dne, abych tam neztrácela.
Váš trenér Jaroslav Strnad oznámil, že po Riu skončí. Už přemýšlíte, co bude pak?
Přemýšlím, a zatím moc nevím. Doufám, že ještě vydrží, než si najdeme nějakou náhradu. Ale už když jsem k němu šla, tak mě varoval. Končil už po Londýně, kdy měl Petru Chocovou. Když jsme se s Honzou Šeflem rozhodli jít za ním do Prahy, hned říkal, že teda skončí po Riu, že už je unavený. Ani se mu nedivím, dává do toho více než sto procent.
