Pilot, jehož jméno nese dráha

Interlagos - Carlos Pace zvaný Moco ve své krátké kariéře sice vyhrál jen jednu jedinou Velkou Cenu, ale to že se mu to podařilo právě doma, jej v očích brazilských fandů činí nezapomenutelným. Stalo se tak koncem ledna 1975 na okruhu Interlagos, kde mimo jiné porazil i svého přítele Emersona Fittipaldiho. Majitelé okruhu, na kterém i letos bude F1 hostovat, vzdali Carlosovi čest tím, že svůj okruh pojmenovali po něm... Jose Carlos Pace se narodil 6. října 1944 v Sao Paulu. Začíná na motokárách a později přestupuje do formule Vee a cestovních vozů. V roce 1970 následuje svého přítele Fittipaldiho do Evropy a ihned se prosazuje v britském mistrovství formule 3.

Nástup k Williamsu
1971 si výborně vede v týmu Franka Williamse ve F2 a postupuje v jeho týmu do formule 1. Debutuje na Williamsově Marchi v Kyalami a již ve svém druhém závodě v Jaramě dojíždí v bodech. Během sezóny si však uvědomuje, že ve finančně slabém Williamsově týmu není vyhlídek na větší úspěch. Ještě koncem roku startuje v týmu Johna Surteese a v nemistrovském Victory Race je senzačně druhý za Beltoisem.

Sezóna 1973 přináší navzdory nespolehlivému Surteesu TS14A první úspěchy: na Nürburgringu je 4. a v Zeltwegu dokonce 3. V obou podnicích zajíždí nejrychlejší kolo závodu. To, že je uznáván jako jeden z nejlepších, dokazuje fakt, že jej Ferrari nasazuje jako továrního jezdce ve sportovních vozech. Pro rok 1974 má John Surtees připraven nový model TS16 a potentní sponzory Fina, Matchbox a Bang-Olufsen a je plný optimismu. Začátek roku opravdu vychází: Pace dojíždí 4. v Interlagos a v nemistrovském závodě na novém okruhu Brasília je 3. v tréninku. Pak staví v Kyalami svůj Surtees-Ford dokonce do první startovní řady.

Následuje však několik závodů a tréninků, kde se mu nedaří vůz vyladit. On a kolega Jochen Mass mají několik nevysvětlitelných nehod. Po Švédské GP Carlos Big Johna opouští. "Odcházím, než se někdo vážně zraní," popisuje svůj postoj Carlos. To, že mu toto rozhodnutí tenkrát možná zachránilo život, se ukazuje v GP USA: Surtees Helmuta Koenigga kvůli technické závadě opouští dráhu a Koenigg umírá.

S Brabhamem vzhůru
Carlos přesedlává na Brabham Bernieho Ecclestona, kde zaujímá volný kokpit po Rikky von Opelovi. V USA dojíždí za týmovým kolegou Reute mannem druhý. Rok 1975 se stává jeho nejúspěšnějším vůbec. Často je rychlejší, než Reutemann. Jeho Brabham-Ford stojí na pole-position v Kyalami a z první řady startuje v Argentině, Anglii a Německu. Dojíždí třetí v Monacu, druhý v Silverstone a hlavně: vítězí v Sao Paolu.

Tabulka celkového hodnocení jej uvádí na 6. pozici. Bohužel se roku ´76 Ecclestone a jeho konstruktér Murray pouštějí do sice lukrativního, ale nevyzrálého experimentu s dvanáctiválci Alfa Romeo. Vozy jsou tak těžší, nespolehlivější a mají vyšší spotřebu. Nejlépe je Pace dvakrát čtvrtý. Reutemann ztrácí koncem roku trpělivost zcela a odchází k Ferrari.

Budu mistrem světa
Zimní testy před sezónou 1977 ale dávají opět důvod k optimismu. V úzkém kruhu přátel 'Moco' dokonce sní o titulu mistra světa. A mistrovství skutečně začíná slibně: V Argentině dojíždí jeho Branham-Alfa BT45B druhý, doma v Interlagos Pace prvních šest kol vede, než havaruje. Do své poslední GP v Kyalami startuje z první řady, ztrácí ale čas výměnou pneu.

18. března sportovní svět šokuje zpráva, že Carlos Pace zahynul v troskách jednomotorového letadla, které se zřítilo někde nad brazilským pralesem...