Šestadvacetiletá hráčka, šampionka z Australian Open a Roland Garros, se dokázala v roce 2000 vyšplhat až na třetí místo světového žebříčku, nejvýše ve své kariéře. Letošní rok však byl rokem hrůzy a jeho konec zastihl tenistku na 129. příčce žebříčku WTA. Jenom díky divoké kartě pořadatelů nebude Pierceová muset hrát na Australian Open kvalifikaci (více ZDE).
"Skutečně zlé to začalo být v prosinci 2000. Od té doby se to stále zhoršovalo, ža jsem nemohla vůbec vyjít na kurt," vzpomíná Piereceová v rozhovoru pro server tennisreporters.net. "Po masážích a protahování to na chvíli to přestalo, ale bolest se pak vždycky vrátila. Byl to frustrující pocit."
Několikrát se Pierceová pokušela nepřízeň osudu zvrátit, každý návrat na kurty ovšem končil zklamáním. "Nehrála jsem dobře, zranění mě příliš omezovalo," vysvětluje a ke svému stažení se z turnajů dodává: "Bylo mi jasné, že takhle to dál nejde. Musela jsem se zastavit a popřemýšlet." Od května tak definitivně začala místo se soupeřkami bojovat pouze se svým zraněním.
Přestože si prožila pořádně těžké chvíle, ukončení kariéry podle svých slov nezvažovala. "Nikdy jsem o tom nepřemýšlela, i když jsem byla na dně," svěřila se a dodala, že nejhorší na tom všem je, když člověk nemůže ovlivnit stav věcí.
 Mary Pierceová ve finále tenisového grandslamu French open 2000 |
