Že bych kvůli nemoci znovu neprodala vše, co v sobě mám? Uvažovala nejspíš po příletu. Vždyť formu měla skvělou – před pár dny vybojovala bronz za mistrovství světa do 23 let....
Ne, tentokrát ji nemoc neskolila. Petra Nováková se skvěle vyspala a v úterý si zajela nejlepší výsledek ve sprintu ve Světovém poháru.
Už kvalifikace byla podařená – čtrnáctý čas a postup mezi třicet nejlepších poprvé v sezoně. V rozběhu měla skvělé sprinterky Jacobsenovou nebo Wengovou. První jmenovanou těsně porazila a dostala se do semifinále. V něm už sice na nejlepší nestačila a dojela jedenáctá, ale zároveň si připsala třetí nejlepší výsledek ve Světovém poháru v kariéře a ten vůbec nejlepší ve sprintu.
Byl to návrat do starých časů, do časů na začátku sezony
Právě první závody Světového poháru byly pro Novákovou jako z říše snů. Libovala si, že konečně nemusí řešit problémy s ramenem, které už ji dvakrát vyřadilo v půlce slibně rozjeté sezony. A navíc ta forma!
V tříetapovém otvíráku ve finské Ruce dojela osmnáctá. O týden později už slavila největší úspěch kariéry, když doběhla šestá ve skiatlonu v norském Lillehameru.
„Šesté místo je pro mě úplně bombastické,“ vyprávěla tehdy a těšila se, že na podobné umístění bude útočit závod co závod. Možná i na stupně vítězů? „Když na ně vystoupím, tak vystoupím, ale nechci to lámat přes koleno. Myslím, že to někdy přijde a je dobré vědět, že se můžu pohybovat takhle vysoko,“ říkala.
Na patnáctce v Davosu doběhla ještě čtrnáctá a těšila se na Tour de Ski. Tady kdysi doběhla do cíle jako vůbec nejmladší závodnice, tady loni do nuceného odstoupení držela i trikot pro nejlepší mladou závodnici do 23 let.
Před startem vyprávěla, jak by jednou chtěla být rovnocennou soupeřkou Therese Johaugové. Ale zatímco Johaugová sbírala jedno vítězství za druhým, Novákovou znovu přibrzdily zdravotní trable.
Přitom začátek Tour nebyl špatný. V Lenzerheide se ještě prala ve druhé desítce, ale v Oberstdorfu už se nemoc začala projevovat. Italský Toblach? To už bylo spíš trápení. „Jela jsem jako v deliriu,“ přiznala později.
Důvod?
Zánět horních cest dýchacích. Od lékařů dostala předepsaná antibiotika a snažila se dát do kupy na „domácí“ Světový pohár v Novém Městě. Povedlo se, o měsíc později už ve Falunu znovu sbírala body a těšila se na světový šampionát do 23 let. „Bude to pro mě hlavní vrchol sezony,“ říkala už na začátku zimy.
A forma se vrátila – na desítce klasicky si dojela pro stříbrnou medaili. „Za bronz jsem strašně ráda. Sice jsem tři čtvrtiny závodu jela na zlato, na konci jsem ale byla pomalejší,“ potvrdila.
Na kanadskou Ski Tour vyrazila znovu sebevědomá.
A stoupající výkonnost potvrdila hned v úterním sprintu. Ještě na ni čeká celkem sedm etap, z toho dvě sprinterské. „Tak hlavně, aby to vydrželo na celé tour,“ přeje si.
