Proč se světová čtyřka ve velmi slušné formě v Paříži tak ukrutně trápí se soupeřkami z konce první stovky na žebříčku?
„Zatím jsem nenašla, co hledám,“ odpověděla Kvitová, jako by jí v hlavě zněl šlágr od U2. „Ráda bych si věřila, že mi balon z rakety poletí a bude z toho bod. Jenže tak to není.“
Po Erakovicové se soužila rovněž se Solerovou, kterou taky udolávala ve třech setech a téměř dvě a půl hodiny. “Přitom mám za sebou dobré výsledky a v tréninku mi všechno padá k lajnám. Jenže v zápase nejsem tak uvolněná. A ty začátky jsou na grandslamech těžké.“
Kde hledáte sílu po chybách, které vás můžou shodit…
…Ony mě leckdy shodí! Pak zase uhraju míč a zvednu se. Pak zase něco zkazím. Dneska jsem po prvním setu byla hodně dole. Měla jsem setbol, byla jsem blízko. Trvalo mi, než jsem se vrátila do pohody. Zápas plynul a najednou to bylo 4:4 ve druhém setu. Tam jsem to naštěstí zmáčkla.
Co byste vzkázala fanouškům, kteří s vámi doma museli protrpět další nervák?
Strašně se jim omlouvám. Já nechtěla… (tváří se provinile) Ale třeba jim to aspoň rychleji uteklo v práci. (směje se)
Měkčí kurty a „mrtvé“ míče vám nesedí. Můžete se tomu nějak přizpůsobit?
Já se nechci přizpůsobovat, protože pak bych nehrála svoji hru. Používám jen o něco měkčí výplet a musím víc postoupit do kurtu. Snažila jsem se, jenže hodně jsem kazila. Když přestřelím kurt o metr, není to úplně hezký pocit. Budu se muset přemluvit, abych do toho šla. Ale nechci všechno svádět na míče, už jsem tady nějaký čas a v tréninku mi to lítá hezky.
Můžete navzdory náročnému úvodu dojít daleko? Třeba Halepová nebo Bouchardová své krize nezvládly.
A už jsou doma. Já taky mohla být. První kola člověk musí přebojovat. Vždyť i Serena prohrála první set. Taky musí bojovat. Nejsem jediná, což je dobré zjištění. I v Madridu jsem nejdřív tápala. Je fajn, že jsem pořád ve hře a můžu se zlepšit.
Už jste si s Rafaelem Nadalem vyříkala kvalitu balonů na „jeho“ turnaji, jak jste prohlásila minule?
Jsem ho ještě nepotkala… David (trenér Kotyza) si ten rozhovor přečetl a smál se mi: „To si teda věříš!“
Co vlastně kouč říká na vaše výkony?
Taky neví, co se děje. Směje se jako já. Tak to se mnou někdy je.
Čím to, že vám tolik neletí ani podání?
Když se dostanu do útlumu, odejde všechno. I servis. V jednu chvílí jsem se zpomalila úplně celá. (úsměv)
Teď vypadáte uvolněně. Může vám pomoct, že za těchto podmínek neberete Roland Garros smrtelně vážně?
Je fakt, že ho neberu smrtelně vážně. Dneska mě napadlo, že bych mohla i prohrát. Život by šel dál. Ty podmínky jsou letos zvláštní, snad si na ně zvyknu.
Jste ve třetím kole, stejně jako loni. Teď vás čeká nasazená Rumunka Beguová. Můžete se utěšit tím, že proti kvalitnější sokyni půjde nahoru i váš výkon?
Ano, tím se snažím trošku uklidnit. V Madridu to s ní vůbec nebylo snadné. Tady to bude stejné. Třetí kolo. Už pomalu začíná přituhovat.
V čem je Beguová nejvíc nebezpečná?
Připadalo mi, že skoro ve všem. Dobře se hýbala, musela jsem hodně zakončovat na síti a jít si pro míče hodně brzy po odskoku. Hnát ji. Když se dostanu do kleští, tak nemám šanci. Hodně se snaží tlačit. Musím vzít iniciativu na sebe, jako vždy.
