Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nezakopnout. A splnit limit, přeje si překážkář Svoboda před ME družstev

JSEM NEJLEPŠÍ. Překážkář Petr Svoboda se raduje z titulu halového mistra Evropy. | foto: AP

17 2015
Běžet jako dravec za kořistí a zároveň přispět k co nejlepšímu výsledku kolektivu. S takovým cílem odletí běžec na 110 metrů překážek Petr Svoboda do řeckého Heraklionu, kde bude atletická reprezentace o víkendu usilovat o návrat do superligy ME družstev. "Ideální by bylo splnit limit pro mistrovství světa v Pekingu a radovat z postupu týmu," říká 30letý závodník.

V neděli závodil při druhém kole extraligy v Kladně a s časem 13,69 byl i nebyl spokojený. „Čekal jsem lepší čas, ale běželi jsme v protivětru 1,7, takže to žádná tragédie není. Taky jsem se trochu bál, teprve v pátek jsem si dal na tréninku test na třech překážkách, jestli vůbec můžu běžet. Takže tomu ještě chyběla dravost, ale hlavní je, že jsem zdravý,“ pokyvuje hlavou svěřenec trenéra Ludvíka Svobody.

Kde hledat příčinu jeho obav? V závěru května závodil na mítinku v německém Weinheimu a už v rozběhu tam stlačil svůj nejlepší čas roku na 13,65 vteřiny. Při rozcvičování na finálový závod mu však vstoupilo do dráhy malé dítě a při vyhýbání si závodník natáhl tříslo.

„Zabolelo mě to, takže jsem do finále radši nenastoupil, o týden později jsem vynechal i Odložilův memoriál. Už jsem opatrný a mám v tomto směru i dost silné zkušenosti, než abych něco zkoušel,“ přibližuje atlet, který se před rokem vrátil na dráhu po tříletých patáliích s bolavou nohou.

Limit pro účast na srpnovém mistrovství světa v Pekingu činí 13,47 vteřiny, Svobodovi k němu chybí pouhých 18 setin.“Nejlepší by bylo, kdybych to splnil už teď v Heraklionu - je to ale na Krétě, kde může foukat,“ přemítá.

Tým má v čele samé hvězdy

Půjde o týmovou soutěž, která má svá pravidla a zákonitosti. „Patříme k favoritům na postup z první ligy mezi elitu, máme silný tým v čele s Bárou Špotákovou, Zuzkou Hejnovou, Jakubem Holušou, Pavlem Maslákem a dalšími. Od běžného mítinku se to ale liší v tom, že každý musí svou soutěž dokončit nebo založit jeden slušný pokus, aby přidal do součtu týmu byť jediný bod.“

Co to znamená pro Petra Svobodu? „Nic nepodcenit, nezakopnout, nenechat se diskvalifikovat. Kdybych náhodou zakopl třeba na sedmé překážce, tak musím nějak doskákat do cíle. Když na Diamantové lize něco zvorám, tak se „nic neděje“. To ale na mistrovství Evropy družstev neplatí, nejdůležitější je součet bodů,“ vysvětluje.

Týmová soutěž je dobrá i v tom, že když se postup povede, radost se násobí. „Kdybychom postoupili a já zároveň splnil limit, byl bych happy. Proto poběžím jako dravec za kořistí,“ plánuje.







Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze