Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Michálek: Díky reprezentaci se hlásí kluby z ciziny, ale já zůstávám

Českobudějovický volejbalista Petr Michálek ve finále extraligy. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

13 2014
Petr Michálek má za sebou jednu z nejúspěšnějších sezon v kariéře. Smečař se po zisku extraligového titulu s Českými Budějovicemi dostal do základní sestavy české reprezentace, za kterou odehrál přes léto všechna utkání.

„Hodně mě překvapilo, že jsem hrál tolik zápasů. A že budu v základu, to jsem vůbec nečekal, ale je jasné, že mě to potěšilo,“ říká 190 centimetrů vysoký volejbalista.

A opora českobudějovického Jihostroje dodává, že se bude chtít dostat i na evropský šampionát, který se hraje příští rok v Itálii a Bulharsku.

Český národní tým hrál v hodně omlazené sestavě, to byl záměr?
Ano, to je nová koncepce. Starší kluci v národním týmu skončili. Teď by měli hrát mladí a vedení chce tým budovat postupně asi čtyři roky. Zatím jsme uhráli postup na mistrovství Evropy a ve Světové lize jsme snad také nezahráli špatný volejbal, i když jsme mohli ke konci i postoupit. Takže já jsem měl start v reprezentaci dobrý.

Petr Michálek (25 let)

Hraje na postu smečaře. Nastupoval už za reprezentaci kadetů a juniorů. Od letošního roku je pevnou součástí týmu mužů.

Narodil se v Táboře, kde také v roce 2000 začínal s volejbalem. Do Českých Budějovic přišel v 15 letech na střední školu a s volejbalem pokračoval už v Jihostroji.

Od roku 2008 patří do českobudějovického A-týmu, se kterým se stal už pětkrát mistrem republiky. Ze sezony 2007/2008 má mistrovský titul s juniory.

Na jihu Čech nosí na dresu číslo 7.

Byl jste pořád v základní šestici, to už o něčem svědčí.
Reprezentace má trošku problémy s posty smečařů. Mě si trenéři vybrali hlavně kvůli přihrávce, to byla moje role.

Takže se vám hodilo, že jste v předminulé sezoně zaskakoval na postu libera v extralize.
To mi opravdu hodně pomohlo. Pak jsem se také trochu víc oťukal v reprezentaci, když jsme hráli se světovými týmy. Ale pořád se musím na přihrávce učit.

Co jste využil na mezinárodní scéně z toho, když jste hrál na liberu?
Myslím si, že nejvíce mi libero dalo jistotu na přihrávce. I na světové úrovni se cítím lépe a nedělá mi to už velké problémy.

Dělá vám jako smečaři na přihrávce větší problémy plachtící podání, nebo skákaný servis?
To je těžké říci. Většina přihrávajících hráčů má problémy s plachtou. Já jsem příjem pojal tak, že balon raději beru do prstů, takže mi plachta nedělá až takový problém. Ale samozřejmě, že když přijde člověk, který skákaný servis pošle přes 120 kilometrů v hodině a dobře se trefí, tak to je jeden z nejtěžších příjmů na přihrávku, co může být.

Se Světovou ligou jste navštívil hodně zemí. Měl jste čas se kromě zápasů podívat i do měst?
Čas byl, v každé zemi jsme trávili zhruba pět dnů. Nejvzdálenější destinací byla Jižní Korea, tam jsme měli veliké problémy s časovým posunem. Nakonec jsme se tím moc nesrovnali, což bylo asi i vidět u druhého zápasu, kde nám došly síly. Kdykoliv jsme přes den měli volno, tak všichni spali a v noci jsme koukali do stropu. Dokonce jeden večer se všichni sebrali a šli společně do města, aby se pořádně unavili.

Proti Jižní Koreji jste si v národním dresu zahrál i v červnu v Českých Budějovicích v Budvar aréně.
To bylo super. Přišlo něco ke třem tisícům lidí, atmosféra parádní. Moc jsem si ty dva zápasy užíval.

Jak ohodnotil váš výkon trenér Zdeněk Šmejkal?
On sám chtěl postavit hru hlavně na přihrávce, což bylo pro mě jen plus. Měli jsme pak spolu i menší neshody, ale to jsme si vyříkali. Zdeněk i během tréninků chodil mezi nás a bavili jsme se, co od kterého hráče očekává. Komunikace byla v týmu dobrá. Je to otevřený kouč, který je přístupný i ochotný dělat kompromisy, pokud má hráč jinou představu než on.

Teď už zase plně trénujete s českobudějovickým Jihostrojem?
I v národním týmu jsme měli jakousi letní přípravu. Ale rozhodně nebyla tak tvrdá jako tady. Pak jsem měl tři týdny volno, takže jsme s přítelkyní stihli i dovolenou u moře. Pak tady v Českých Budějovicích byly dvě neděle, kdy jsme nesáhli na míč, a tento týden jsme už začali trénovat s balonem.

Sportovci nemají moc rádi dril při letních přípravách. Jak jste na tom vy?
Až tolik mi tréninky přes léto nevadí. Je jasné, že když začínáte, tak je tělo unavené, ale během pár dní si na pohyb zvykne. Například běhání mi absolutně nevadí.

Troufáte si odhadnout, jak bude vypadat nadcházející sezona volejbalové extraligy?
Neznám úplně do detailu soupisky všech týmů, ale myslím si, že i díky novému a ambicióznímu týmu z Karlových Varů půjde kvalita ligy nahoru.

A jak vidíte pozici Jihostroje?
Zase bychom rádi hráli finále, což si myslím, že určí i vedení klubu jako cíl. Osobně bych rád ligu vyhrál, pak chci vyhrát i zápas v Lize mistrů, protože máme opravdu výborný los. Také nám pomůže účast v reprezentaci, kde se nás z Jihostroje protočilo šest. Ale co jsem tak pozoroval, tak v Lize mistrů jsou týmy kvalitnější než ty, které třeba hrály Světovou ligu.

Letos se vedení českobudějovického klubu rozhodlo, že tým se před sezonou měnit nebude, kromě odchodu blokaře Michala Sukuby. V minulém ročníku tým fungoval, byli jste dobrá parta, je to tedy dobrá volba?
Je možná škoda, že právě kvůli dobrému losu na Ligu mistrů se nepřivedli dva tři kvalitní hráči. Ale pro českou ligu je jedině dobře, že zůstaneme zase pohromadě.

Neřekl jste si dobrými výkony v národním týmu třeba o zahraniční angažmá?
V zimě jsem podepsal v Českých Budějovicích smlouvu na tři roky plus roční opci. Je pravda, že právě díky národnímu týmu se mi začaly hlásit zahraniční kluby, ale zůstávám v Jihostroji. Zatím si nemůžu říci: Hele, tady se mi líbí, tady chci hrát volejbal. Ale líbilo by se mi v Itálii nebo ve Francii.

Autor:






Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze