Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dramata mám rád. V Ostravě končívají dobře, těší pardubického Bohačíka

Petr Bohačík (v červeném) z Pardubic se pokouší zblokovat kolínského Richarda Fielda. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

17 2014
Napínavou podívanou se šťastným koncem předvedli basketbalisté pardubické Beksy v 31. kole Mattoni NBL. Na palubovce ostravské Nové huti zvítězili po trojce Sanderse v posledních vteřinách prodloužení 91:89.

Doma proti USK se trápil stejně jako celý tým. Ale v sobotu v Ostravě už Petr Bohačík opět pod koši řádil, když Bekse pomohl jedenatřiceti body a deseti doskoky.

V Ostravě jste v prvním letošním zápase těsně odvrátili stobodový příděl. V čem byl rozdíl oproti prvnímu neúspěchu?
Na pozici pivota jim musel hrát Alič, takže kvůli tomu měli minimální rotaci. Náš úkol zněl tedy jasně. Snažit se je porazit v podkošovém území, což se podařilo, ačkoliv v prvním poločase to v některých momentech bylo až moc na sílu. Z toho pramenily některé zbytečné ztráty.

Vám se podařilo dát koš téměř z poloviny hřiště. Trénujete střelbu z takové dálky, nebo to bylo spíše dílo náhody?
V minulých letech jsme pravidelně zkoušeli střílet z půlky a dělali v tom i soutěže. Tady šlo o situaci, kdy měla Ostrava poslední útok. Dala nám trojku a utekla na sedm bodů. Zbývaly nám asi čtyři vteřiny a Lukáš Kotas míč vyhodil na mě, jelikož jsem byl jediný volný. Na poslední chvíli jsem asi metr před půlkou míč vyhodil na koš a spadlo to tam.

Sehráli jste druhé utkání, které skončilo dvoubodovým rozdílem. Máte raději dramata, nebo je lepší, když už je o výsledku rozhodnuto dlouho před koncem?
Dramatické zápasy mám rád. Když je zápas vyrovnaný a skončí pak vítězně, tak je pocit lepší. Proti USK to byl pravý opak. Ale s nimi i průběh a vývoj zápasu byl úplně jiný než v Ostravě. Sice jí chyběli nějací hráči, ale vítězství z venkovního hřiště si rozhodně cením. Obzvláště když se vyhrálo se sladkou tečkou v podobě poslední střely. Pamatuji, že už se nám podobný kousek v Ostravě jednou povedl, když jsem míč dopíchnul po střele Coreyho Muirheada. Vyhráli jsme o bod, takže na vyrovnané koncovky nám to tam přeje.

V dresu Ostravy jste strávil část kariéry. Chutná vítězství proti bývalým spoluhráčům o to více, nebo už utkání s nimi berete jako každé jiné?
Pokaždé, když tam jedeme, tak si vzpomenu. Začínal jsem v Ostravě s vrcholovým basketem. Hrál jsem v jejich barvách pět let. Sice z těch kluků, když jsem s nimi hrával, tak už za ně nastupuje jenom Honza Stehlík, ale to prostředí je pro mě stále specifické a rád se do Ostravy vracím.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze