„Z toho, že jsme teď vyhráli a předtím dlouho ne, bych nedělal velkou věc,“ řekl ostravský pivot Petr Bohačík. „My jsme skládali tým, jsme nové mužstvo.“
Takže jste horší výsledky očekával?
Upřímně, když jsem se podíval na rozlosování, bylo mi jasné, že to bude složité. Doma jsme měli samé silné soupeře typu Prostějova, Opavy, Pardubic... Ano, prohráli jsme s Brnem, to je průser, ale jinak se na to musíme dívat střízlivě. Nedělám si alibi, ale takový je los a my jsme hráli, jak jsme hráli.
To vás série porážek nefrustrovala?
Osobně jsem z toho nedělal žádnou tragédii. Ne že by se mi na to dobře dívalo, jsme poslední, ale teď se to snad otočí. Soupeře jako Svitavy, Ústí budeme mít doma. Musíme si uvědomit, že v minulé sezoně jsme venku vyhráli dva tři zápasy.
Je výhra nad USK obratem k lepšímu?
Psychicky nám to vítězství určitě pomůže. Teď nás doma čeká silný Děčín (v pondělí od 20.15). Předtím ještě ve čtvrtek v poháru hrajeme ve Valašském Meziříčí, můžeme se více sehrát. Děčín jsme loni doma porazili, na svém hřišti jsme silní, nebojíme se, ale nemůžeme počítat s tím, že soupeře přejedeme. S USK jsme zlepšili obranu, a pokud Děčín udržíme pod sedmdesáti body, tak se překvapení stát může.
Čím to je, že jste sezonu tak špatně začali? Bylo to i tím, že americké posily dorazily až na poslední chvíli?
Je to více faktorů, nejen to, že kluci přijeli pozdě. Odešel nám Adam Číž, rozehrávač, skórer, který byl nebezpečný. Soupeři museli přizpůsobit obranu na něj i na celou Ostravu. Teď jsme měli rozehrávače (Max Guercy), který nebyl až tak aktivní, při zakončení nájezdů má navíc handicap centimetrů. Více rozehrával, tolik nestřílel. Měl dobré tři zápasy, než ho soupeři přečetli.
To je i důvod, proč přišel další rozehrávač Jordan Riewer. Kolik toho s vámi odtrénoval, než nastoupil proti USK Praha?
Ani minutu. Viděl jsem ho poprvé až na videu v den utkání. Ne že by nám ten zápas vyhrál, ale moc nám pomohl. Měl dobré střely z dálky po předání míče, to nám trochu chybělo. Jestli tak bude pokračovat, bude to jen dobře.
Jaké to s ním bylo, když nevěděl, jakým stylem hrajete?
Trenér se mu nějaký čas věnoval, ukázal mu některé naše systémy. Je to pořád basketbal. Až se s naší hrou seznámí ještě více, tak by měl být ještě lepší. Ale smekám před ním, jak to utkání zvládl, když přiletěl a bez tréninku šel hned hrát.
Američanů ve vašem kádru přibývá. Není jich už hodně?
Když se podíváme kolem, tak máme mladé hráče, kteří s námi trénují. Občas příležitost dostanou. Ale už nám teklo do bot, nikdo nechce být poslední. A vedení na naše umístění reaguje takto. Každý trenér by chtěl mít v týmu více Čechů, ale taková je situace. Je to otázka i pro mladé dorostence enháčka, aby zabrali. Příkladem můžeme být my s Vojtou Bratčenkovem, také jsme vyšli z ostravského dorostu a dostali jsme příležitost. Když se mladí ukážou, tak trenér Medvecký jim příležitost dá. Ale je třeba makat. Zatím však asi není odkud brát.
