Naposledy snad v roce 2004, kdy tady vrcholila sedmá etapa Závodu míru. „V cíli se tehdy podle odhadů novinářů a policie nashromáždilo 10 tisíc lidí! Přišel za mnou jeden z funkcionářů fotbalového klubu a říká: „Včera jsme hráli proti Slavii a přišlo 1400 lidí, to snad není pravda.“ Lidé tehdy dokonce lezli po lampách, aby něco viděli,“ smál se při té vzpomínce Petr Hejduk, současný šéf Českého poháru horských kol v Teplicích.
Nebylo se čemu divit, v lázeňském městě zvítězil Eric Zabel, šestinásobný vítěz zeleného trikotu na Tour de France, v celkovém pořadí se radoval vítěz Gira d ́Italia Michele Scarponi.
Od té doby si Teplice musely na velkou hvězdu silniční cyklistiky počkat.
Až do letoška, kdy přijela ta největší.
Saganomanie
„Šestého nebo sedmého dubna mi volal synovec, že prý slyšel, že přijede Peter Sagan. Říkal jsem si, že apríl už byl, ale za chvíli se objevila druhá taková informace, pak na stránkách Tinkoffu a najednou mi volá Peterův osobní manažer. Že prý mají volný termín a rádi by si přijeli zazávodit do Teplic,“ vypráví Hejduk nevšední příběh.
Vypadalo to, že všechno klapne, když Sagan týden před závodem v Čechách spadl ve Štýrském Hradci a nepříjemně si pohmoždil rameno.
Co teď? Přijede, nepřijede?
Nakonec přijel, s týmem i s nejbližšími včetně ženy Kataríny a psa Charlieho, si pronajal celé patro restaurace U kozičky a s sebou přivezl početný zástup fanoušků i novinářů. „Ani nevím, kolik novin a televizí vlastně do Teplic dorazilo. Ale absolutní raritou pak byl telefon v angličtině. Americká televize si chtěla přijet natočit Sagana. Kývli jsme na to a oni už tady jsou tři dny,“ kroutí nevěřícně hlavou Hejduk.
Šlo o americký tým GoPro, který Saganovi během tréninků dával malé kamerky všude, kde to jen šlo.
V Teplicích opravdu v sobotu zavládla Saganomanie, bláznovství. Ve vlaku se ptám sportovně oblečeného pána, kam že to vyráží. „Do Teplic, na Sagana přece,“ zní odpověď.
Kam taky jinam, že?
Silniční cyklista Peter Sagan vyzkoušel Český pohár v cross country horských kol a dojel čtvrtý.
Sagan je jen jeden
Před stanem slovenského šampiona od sobotního rána postávají hloučky natěšených fanoušků. Čekají, až se jejich idol objeví, usměje se a třeba se i podepíše.
A že on se podepisuje rád a často. Když náhodou vykoukne ze svého kemperu, začnou děti skotačit: „Sagan, jupí!“ Nebo: „Viděli jsme Saganá!“
Díky pořadatelům se šestadvacetiletý Slovák odpoledne postaví do první řady. „Ustupte, než ho někdo sundá, když si ho bude chtít vyfotit. Metr dozadu!“ varuje Hejduk fanoušky. Ti jsou rozlezlí po celé Rooseveltově ulici. Po obou stranách stojí někdy i v trojstupech, aby po očku zahlídli start cyklistické megastar.
Sagan vypálí a do terénu vjíždí ze třetí pozice. Netrvá to dlouho a celý natažený had bikerů sám vede. V cíli prvního kola pak má minimální náskok na Škarnitzla s Nesvadbou. „Ty první dvě kola byla díky Peťovi hrozně rychlá. Kdyby byl ve třetím cíl, vůbec bych se nezlobil,“ povídá v cíli Škarnitzl.
Právě v tom třetím se ale Sagan najednou propadá z první figury až na šestou. Že by zase spadl?
Ne, tentokrát je to defekt předního kola. „Musel jsem si dávat velký pozor, některé sjezdy jsem chodil i pěšky, ztratil jsem spoustu vteřin,“ vysvětluje v cíli. Přesně šlo o nějakých 40 vteřin.
Ale nevzdává to, dál bojuje, chce být aspoň na bedně.
Škarnitzl nakonec projíždí cílem jako první. Lidé tleskají, ale netrpělivě vyhlížejí žluté barvy Tinkoffu. Sagan přijíždí do cíle jako čtvrtý, tradičně po zadním kole. „Pak už mi docházelo,“ přizná.
Přesto je to zase jeho stan, u kterého se tlačí promíchaní novináři s fanoušky. „Vítěz je ale někde jinde, ne?“ glosuje celou situaci mistr světa na silnici.
Do Teplic přitáhl několikanásobně víc lidí, než by na Český pohár normálně dorazilo. „Byl to nejprestižnější ročník,“ ví Hejduk a srovnává: „Nechci, aby to znělo blbě, Jára Kulhavý je olympijský vítěz, Sagan ne. Ale motorky jezdí Lorenzo, ale Rossi je Rossi. Ve fotbale je Suarez a další, ale Messi je Messi. V cyklistice jsou Contador, na horáku Kulhavý, Schurter, ale Sagan je Sagan. Támhle někoho štípne do zadku, támhle projede na zadním kole, támhle pod ním spadne Cancellara a on ho přeskočí. I tady dělá různé opičky. Je prostě jenom jeden.“
