Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Maslákův relax? Počítačové hry. Vydrží u nich i do dvou do rána

Pavel Maslák | foto:  Michal Šula, MAFRA

8 2015
O běhání, vítězstvích i porážkách už mluvil atlet Pavel Maslák mnohokrát. Tento rozhovor se špičkovým sprinterem je jiný. Dává šanci poznat Masláka tak, jak ho ještě neznáte: jako vášnivého hráče počítačových her.

Jistě, v Nymburku je hlavně proto, aby trénoval. Do začátku mistrovství světa atletů zbývají dva týdny a Pavel Maslák má být jednou z hlavních českých nadějí. Ale když má chvíli čas, uzavírá se do vlastního světa. Vezme si notebook, naladí přenos ze Seattlu a sleduje velké klání zvané The International, v němž se utkávají přední hráči jeho oblíbené hry Dota 2.

Maslák netají, že u ní také dokáže strávit celé hodiny. „Když je po sezoně, jsem schopný v jedenáct vstát, zapnout to. Dát si jednu hru, pak oběd. No a pak vydržím hrát celý den,“ říká.

Jako třeba do deseti večer?
Třeba do dvou do rána.

Ví o tom kouč Dalibor Kupka?
Ví, nevadí mu to.

Co vás na tom tak chytlo?
Je to odreagování. Naráz celý svět zmizí a otevře se úplně jiný svět, neřeším nic a hraju. A je dobré, že člověk nemusí hrát čtyři hodiny, jedna hra může trvat půl hodiny až hodinu. Taky jsem rád, že v tom nejsem sám, ale hraju i s dalšími.

I s atlety?
Spíš dřív v juniorských kategoriích jsem měl další pařmeny jako Martin Říčař, teď už moc lidí nehraje. Na Dotu jsem nenalákal nikoho.

Co je Dota 2

Počítačová strategie pro více hráčů. Jde o pokračování hry Defense of the Ancients, která vznikla jako úprava populární strategie Warcraft III. Utkávají se proti sobě dva pětičlenné týmy, jejichž cílem je zničit budovu nazvanou Ancient, která se ukrývá v základnách obou týmů. Každý hráč ovládá svou postavu, tzv. hrdinu, a musí spolupracovat s ostatními. Dota 2 se stala jedním z nejhranějších titulů současnosti a pravidelně se v ní pořádají štědře dotované soutěže. Loňský turnaj International sledovalo on-line přes 20 milionů diváků.

Kdy vás to chytlo?
Hraní mě bavilo odmala, Dotu hraju tak tři čtyři roky. 

Dá se z toho vůbec něco přenést do atletiky?
Asi soustředění na sebe samotného, člověk nevnímá okolí. A taky si cvičím reflexy.

Sportovní hry vás nelákají?
Kdysi jsme hráli Sydney 2000 (titul vydaný k příležitosti olympijských her), ale tam se jen mlátí do kláves, to nebylo tak záživné. Akorát když se sešlo pět lidí a hrálo se, tak to bylo vyhecované. Tehdy se skoro rozbíjely klávesnice.

Na soustředění nehrajete?
Ne, tady se jen dívám na ten turnaj v Seattlu. Je tam 16 nejlepších týmů z celého světa, nejlepší z nich si odnese šest milionů dolarů (přes 148 milionů korun).

To jsou lepší peníze než v atletice, ne?
Takový turnaj je jen jednou v roce. Ale asi i hraní je dřina. Hlavně na hlavu. Ti nejlepší nad tím stráví dvanáct hodin denně.

Vás by nelákala účast na takovém turnaji?
Tam bych se nedostal. Musel bych zrušit atletiku a jen hrát, abych na to natrénoval.

Takže třeba po kariéře?
To už budu starý a budu mít pomalé reflexy.

Jaké máte další koníčky? Hry

a pak dlouho nic?

Asi jo. Někdy se dívám na televizi, ale většinou u toho taky hraju.

Vezmete si herní notebook i na krácení volných chvil při šampionátu v Pekingu?
Záleží, jaké tam bude internetové připojení. Když bude špatné, stejně si nezahraju. Nevím, jestli ten herní notebook budu tahat, docela se pronese.

Dobře. Jak tedy vypadá vaše atletická forma?

Ani nevím, teď jsme se vrátili trošku na začátek, začali jsme víc trénovat. Zaměřujeme se na objem: kopce, tempa... Zkoušíme to vyladit.


Hledáte hranice, kam až můžete jít, aniž se zraníte?
V tomhle objemu asi moc o zranění nejde, to spíš v té poslední fázi, kdy se přechází do rychlosti, poběží se míň úseků, ale o to kvalitnějších.

Pavel Maslák

Český sprinter se narodil 21. února 1991 v Havířově. Specializuje se na čtyřstovku a dvoustovku. Jeho první velkou medailí bylo zlato ze čtvrtky na evropském šampionátu 2012.  

V květnu 2014 vylepšil český rekord na čtyřstovce na 44,79 vteřiny, ale pak ho zbrzdilo zranění. 

Letos na halovém evropském šampionátu v Praze zažil vítězný návrat: získal individuální zlato a pomohl štafetě k bronzu.

Český rekord 44,79 vteřiny jste zaběhl loni. Nyní se cítíte tréninkově hůř?
Je to teď trošku horší. Soustředili jsme se na halu, která byla důležitá. Asi jsme toho udělali míň, protože jsme po loňském zranění víc poslouchali tělo a trošku mi to chybí, proto jsme se vrátili na začátek toho tréninku.

Rozumím, že jste po zranění chtěl být opatrnější. Ale nevyčítáte si, že jste na sebe byl až moc měkký?
Dá se říct, že jo. Plno tréninků jsme nedoběhali nebo vypustili. 

Letos jste zejména toužil po zlatu z halového mistrovství Evropy v Praze. Cítíte před světovým šampionátem menší tlak?
Určitě. Teď na mě žádný tlak není, tak jsem v klidu. 

Nevytváříte si tlak ani sám na sebe?
Já už na sebe tlak nedávám žádný. I když zaběhnu český rekord, nemusí stačit na finále. Pojedu udělat co nejlepší čas a uvidíme, na co to bude stačit.

Kdo bude favorit čtvrtky?
Myslím, že Kirani James. Van Niekerk by taky mohl běžet rychle. A uvidíme, co řekne LaShawn Merritt. Ze začátku se tvářil, že nic moc, teď už je to lepší. A mohou samozřejmě překvapit noví.

Devadesát tisíc diváků na stadionu v Ptačím hnízdě by ale mohlo vyhecovat i vás, ne?
To určitě. Vždycky mě takové publikum vyhecuje, když to tedy není doma. Tam je to horší, to člověka vyhecuje až moc.

Ve světových tabulkách jste na 34. místě, což není pozice, na kterou byste býval zvyklý...
... je to určitě jiná pozice, ale o moc lépe jsem na tom před světovým šampionátem nikdy nebýval, vždycky se běhalo rychle. Pravda, letos běhají kluci o dost rychleji než před dvěma lety, kdy jsem do finále postoupil za 44,84, to by teď bylo v tabulkách dvacáté místo. A na vrcholné akci většina lidí nezopakuje svůj výkon, jen pár se tam zlepší. Určitě ale budu chtít udělat finále.







Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze