Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mistr Evropy Kelemen: Získat medaili z olympiády? Bylo by to hezké

Pavel Kelemen (uprostřed) ve švýcarském Grenchenu oblékl modrý dres pro mistra Evropy v keirinu. Porazil i stříbrného Francoise Pervise (vlevo) z Francie a bronzového Denise Dmitrijeva z Ruska. | foto: AP

23 2015
Telefonát v deset ráno Pavel Kelemen nezvedá. Za chvíli už ale volá zpátky. „Byl jsem na tréninku,“ omlouvá se. Po senzačním zlatu na mistrovství Evropy je tak zpátky v plném zápřahu. Dráhařská sezóna mu totiž teprve začíná. Sezóna, na jejímž konci čekají olympijské hry v Riu, ze kterých by čtyřiadvacetiletý dráhař Dukly Brno rád přivezl medaili.

Jaké to je, probudit se jako mistr Evropy?
Super pocit. I kvůli tomu, že je to vlastně první kvalifikační závod a hned se povedl, i když v tom sprintu to nebylo úplně ideální. Ale keirinem jsem si to vynahradil.

Je to největší úspěch vaší kariéry?
Dalo by se říct že jo. Mám dva tituly z kategorie do 23 let a třetí místo ve Světovém poháru ve sprintu, ale mistrovství Evropy je přece jenom trochu výš. Takže zatím to je určitě můj největší úspěch.

Porazil jste i mistra světa v keirinu Francouze Pervise, to je fajn skalp, ne?
To je super. Já jsem s ním závodil tři neděle zpátky v Roubaix. Jeli jsme spolu finále sprintu, kde jsem ho porazil 2:1. Takže jsem věděl, že se porazit dá, ale bylo to pořád skoro tři týdny do mistrovství Evropy. Čekalo se, kdo jak vyladí formu. Ale podařilo se mi porazit ho i tam, takže super. Sice nevím, jestli byl v nejlepší formě, ale určitě se na Evropu připravoval a chtěl vyhrát.

Pavel Kelemen (vlevo) si ve švýcarském Grenchenu dojel pro titul mistra Evropy v keirinu.

Pavel Kelemen (vlevo) si ve švýcarském Grenchenu dojel pro titul mistra Evropy v keirinu.

Nastoupil jste už asi kolo a půl před cílem, byl to plán?
Vůbec ne, já jsem to plánoval úplně jinak. (smích). Ale keirin se jede pokaždé jinak, hodně záleží jakou máte pozici po startu. Když jsem nastoupil kolo a půl do cíle a projížděl páskou, která označuje poslední kolo, tak jsem si říkal:Ty jo, nevzal jsem za to moc brzo? Ale když jsem to pak viděl ze záznamu, byl to opravdu ten pravý moment, kdy jsem za to měl vzít.

Začínal jste s bikrosem, kde jste sedminásobný mistr republiky. Pomáhá vám to nějak i na dráze?
Jojojo, bikros je totiž docela tvrdý, jezdí se tam hodně na lokty, v keirinu je to podobné, taky taková tlačenice. Je určitě plus mít zkušenosti z bikrosu, dají se uplatnit.

Ve sprintu jste zajel druhý nejlepší čas v kvalifikaci, tam jste možná čekal víc než od keirinu, ne?
Určitě. Celou sezónu se spíš připravuju na ten sprint, ale trochu jsme ho prokaučovali. Cítil jsem se v pohodě, ale nezvládli jsme převod u té druhé jízdy. První jsem jel s Maďarem (Sandor Szalontay), který byl trošku slabší, takže jsem jenom párkrát šlápnul a vyhrál jsem. Ale pak jsem narazil na docela silného Poláka (Rafal Sarnecki) a zjistili jsme, že jezdí hrozně těžké převody. Převod, který jsem jel já, jsem jel asi dvakrát v životě a myslel jsem si, jak není těžký - a ono to byl trochu omyl. To jsme nezvládli, jinak by to podle mě i v tom sprintu vypadalo trochu jinak. Ale určitě dobrá zkušenost do budoucna.

Připravoval jste se na sprint, jste mistrem Evropy v keirinu. Za rok vás čekají olympijské hry, bude pro vás pořád sprint tou hlavní disciplínou?
Abych pravdu řekl, tak z toho keirinu mám brouka v hlavě. I na světácích je blbé, že se jede den před sprinty. Když v něm jedete finále, na hotel se dostanete třeba o půlnoci. A ráno zase vstáváte brzo na kvalifikaci sprintu, což je docela složité. Už před Evropou jsme tak vsadili na jednu kartu, na sprint. I v žebříčku jsme na tom byli líp ve sprintu než v keirinu. A tak to asi zůstane. Ve Světových pohárech budu jezdit jenom sprint a na mistrovství světa bych měl jet sprint i keirin.

Český reprezentant Pavel Kelemen (vlevo) a Sandor Szalontay z Maďarska.

Český reprezentant Pavel Kelemen (vlevo) a Sandor Szalontay z Maďarska.

Na minulé olympiádě v Londýně jste ve sprintu dojel desátý. To asi budete chtít vylepšit, co?
Bylo by to super, ale záleží taky na štěstí, jakou si tam kdo přiveze formu, jak já budu vypadat. Ale bylo by super, kdyby to zacinkalo. To je asi sen každého sportovce, který jede na olympiádu.

Cíl tři čtvrtě roku před Riem je tedy medaile?
Tak cíl... bylo by to hezké, budu se o to snažit.

Příští rok je navíc mistrovství světa v Londýně v březnu, bude to taky jeden z cílů sezóny?
Jasně, mistrovství světa, mistrovství Evropy, to jsou samozřejmě cíle. Ale ten hlavní je Rio. Ono je dost náročné držet formu tak dlouho, vlastně celou zimu. Od Evropy až po březnový světový šampionát. Snad forma vydrží.

Tentokrát jste zvracel po závodě, zvracíte třeba i po těžkých trénincích. To znamená, že když zvracíte, tak jedete dobře?
Říká se, že zvracíte, když jedete nad své možnosti, takže já nevím. Ono to bylo docela složité, protože já jsem tam ještě tři kola kroužil s vlajkou, pak jsem slezl a ani jsem se nevyjel na válcích a rovnou mě táhli k podiu. Tam jsem seděl a vydýchával to během vyhlášení žen. Pak jsem se zvedl a koplo mě to, no. (úsměv). Museli na mě chvilku počkat.

Takže budeme doufat, že na olympiádě v Riu budete zvracet...
(smích). No tak uvidíme. Jestli to bude s plackou na krku, tak mi to fakt vadit nebude.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze