Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bosák: Jsem cestovatel, stereotyp nemám rád. Změnu jsem už potřeboval

Pavel Bosák | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

10 2016
Ještě před půl rokem se to zdálo jako sci-fi. Pavel Bosák táhl basketbalový Děčín, kouč Pavel Budínský ho velebil, známý bouřlivák se vyvaroval vážnějších excesů z dřívějška. Idylka. Teď se ale pouto nečekaně přetrhlo a Bosák odešel za další štací. Chňapl po něm soused a rival Děčína - Ústí nad Labem.

„Trápil jsem se nějakými zraněními a nebyl jsem ani spokojený s herní vytížeností. Tak jsme se férově, jako dobří lidé domluvili, že bude lepší, abychom si šli každý svojí cestou. Bude to tak lepší pro obě strany,“ je přesvědčený Bosák.

Ještě nedávno to byla mezi vámi a Děčínem takřka idylka. Pokazilo to tak zásadně vaše zranění?
To taky. Je pravda, že se svou hrou teď nejsem vůbec spokojený, chtěl bych větší minutáž, abych se rozehrál, a ta prostě nebyla. Vůbec si na to nestěžuju, za tento krok jsem rád. Možná jsem po dvou a půl letech už potřeboval změnu.

Takže žádné zklamání necítíte? Před půlrokem jste patřil v Děčíně k nejlepším hráčům, kouč vás vychvaloval.
To možná patřilo do těch předešlých dvou sezon, ale v této jsem se od začátku trápil. Už v přípravě to nebylo ono, pak ta zranění. Vůbec necítím zklamání, jsem naopak rád. Jsem cestovatel, potřebuju změny, nemám rád stereotyp.

Fotogalerie

Nic osobního ve vašem rozchodu s Děčínem nebylo?
Vůbec ne! Já jsem tam byl spokojený, užil jsem si to. Až se mě někdo za 10 let zeptá na Děčín, řeknu: Perfektní! Udělali jsme finále, co tam nebylo za celou jejich historii. Jsem spokojený se vším, co tam bylo, ale tohle je sportovní život. Ústí je můj desátý profesionální tým, to je znamení. Další už asi nebude.

Od kouče Budínského jste jednou dostal žlutou kartu, jak to sám nazval. Nemělo to souvislost s vaším odchodem?
Ne, to mám celý život nějaké karty a ultimáta. To ke mně patří, já ten basket hraju s emocí, bez emocí to neumím. Já vlastně neumím dělat nic bez emocí. Já se rozčílím za volantem, v posteli i u televize, tak to prostě je.

Impuls k odchodu vzešel od vás?
Přiznám se, že s tím přišel generální manažer Lukáš Houser, a já jsem vlastně rád, že to rozhodnutí udělal za mě. Rozešli jsme se kamarádsky.

Nemrzí vás, že nebudete u toho, až Děčín bude zase bojovat o finále NBL, už teď o víkendu ho čeká Final 4 poháru.
Určitě, ale je fakt, že jsem už byl hlavou trošku jinde. Je to prostě sportovní život. Někdo se tomu diví, že jsem šel z prvního Děčína do desátého Ústí, ale já jsem spokojený. A to je důležité.

Zvednete Ústí?
To nevím. Určitě mám do basketu zase chuť, vím, že mi tady trenér dá šanci, ale jestli to zvednu, nebo jestli mi to půjde, to vám neřeknu. Ale určitě na tom budu chtít pracovat.

Zaútočíte ještě na play-off?
Nesledoval jsem to zase tolik, nevím, kolik výher potřebujeme. Jestli teď musíme mít bilanci 10 - 0, tak už to asi nepůjde (smích). Jestli se to povede, bude to bonus.

První zápas, který za Ústí odehrajete, bude příští středu hned derby s Děčínem.
To by nikdo líp nevymyslel! Můj první zápas bude derby v Děčíně, těším se na to! Doufám, že něco natrénuju, nejsem v nějaké super formě, ale mám na to pár dnů, tak s tím snad něco udělám.







Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze