Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pardubický Zozulák: S Tatranem to byl jeden z nejlepších zápasů

Martin Zozulák | foto: Radek Kalhous, MAFRA

28 2016
Těsnou nedělní porážkou 6:7 v prodloužení se střešovickým Tatranem v Jindřichově Hradci zhasla poslední naděje pardubických florbalistů na postup do play-off letošního ročníku superligy. Ale hráči pardubického Sokola byli se svým vystoupením i přesto spokojení.

„Byl to jeden z našich nejlepších zápasů letos a možná vůbec,“ soudil útočník Sokola Martin Zozulák, jenž v utkání s Tatranem dával branky na průběžných 3:0 a 6:4.

„Co se týče neúčasti v play-off, tým s ní byl smířený asi už před Vánocemi, když jsme prohráli klíčové střetnutí s Ostravou. Postup by potom už byl zázrak. Od té doby ale na palubovce už nejsme tak svázaní a pravidelně bodujeme,“ dodal 28letý florbalista.

Do jindřichohradecké haly dorazilo 424 diváků. Jak se vám tam hrálo? Měl duel s Tatranem před tamějším publikem „šťávu“?
Byl jsem rád, že jsme chytili výjezdní utkání zrovna s Tatranem. Ve Střešovicích se mi hraje špatně, hala Tatranu je stará a ošklivá. V Jindřichově Hradci je naopak moc pěkná, takže jsem to kvitoval. Počítal jsem navíc s tím, že na Tatranu by tolik diváků zdaleka nebylo. A to jich v Jindřichově Hradci zápas sledovalo míň, než jsem původně čekal. Tyhle zápasy táhnou, bylo to vidět, když hrála teď o víkendu Sparta s Brnem v Karlových Varech, kde bylo skoro tisíc lidí, i při našem listopadovém utkání s Chodovem v Náchodě, kam jich přišlo víc než pět set.

Komu diváci stranili? Jenom Tatranu, nebo jste v Jindřichově Hradci měli i nějaký pardubický kotel?
Všichni fandili Tatranu (úsměv).

V zápase jste třikrát vedli, ale náskok neudrželi. Chybělo štěstí, nebo se na konci prostě ukázala síla Pražanů?
Závěry utkání nám letos nejdou, třetí třetiny máme špatné. Tentokrát však sehrálo asi opravdu roli to štěstí. Tatran nám dal dva góly v power-play po dvou nahozeních, byly to skákavé nahrávky neskutečně trefené do brány. To člověk dá jednou ze sta pokusů a jim se to podařilo hned dvakrát. Ale jinak nás Tatran mačkal, v poslední třetině se hrálo jen na naši branku.

Nebylo to poprvé, co jste proti tomuto soupeři sehráli výsledkově vyrovnaný duel a získali aspoň bod. Čím to, že se vám s Tatranem daří víc než s některými srovnatelnými týmy, jež byste měli porážet spíš?
Proti Střešovicím se hraje trochu jinak. Jdeme do toho s tím, že nemáme co ztratit. V případě jiných týmů, proti kterým je třeba nutně bodovat, je to hlavně pro mladší hráče problém. Projeví se v tom i styl těch mužstev. Tatran nás napadal skoro až u naší branky, možná už si zkoušel něco na play-off. Když jsme jejich presink přehráli, otevřelo se nám najednou hodně prostoru. Jiné týmy hrají zataženě.

Zbývající tři mače se Spartou, Vítkovicemi a venku s Brnem tedy pojmete vyloženě jako přípravu na play-down?
Jednoznačně, nic jiného nám ani nezbývá. S velkou pravděpodobností už známe i soupeře (Královské Vinohrady).

Máte z letošního mužstva dojem, že by mělo boje o udržení zvládnout víceméně s přehledem? Nebude to pro vás žádná novinka...
V play-down si nemůže být nikdo jistý ničím - stačí maličkost a tým to může totálně rozhodit. Rozhodně do toho nepůjdeme s tím, že se to uhraje samo. To by byla ta největší chyba a mohlo by nás to stát superligu.

Autor:






Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze