Třiadvacetiletá závodnice se trvale připravuje v Coloradu, kde jsou snowboardově ty nejlepší podmínky. Jenže v polovině června vyjela na sníh do Norska a tam... Skutálela se na sníh a skučela bolestí. „Přeskočila jsem skok,“ říkala. „Bylo už pozdě odpoledne a jelo to rychleji než celý den předtím.“
Ve skoku zkoušela nový trik, jenže přeletěla dopadovou hranu a pádem si přetrhla přední křížové vazy v pravém, tedy „zadním“ kolenu. Což je ta horší varianta, protože na ně dopadá víc.
„V sezoně by to ale tak vadit nemělo, protože by koleno mělo být dobře posílené,“ doufala pátá žena olympijského slopestylu v Soči. „Ale mentálně tam asi malý blok bude.“
Doktoři ji varovali: Úplné uzdravení trvá šest až devět měsíců. Dnes, čtyři měsíce po karambolu, však Pančochová říká: „Rehabilitace probíhá dobře, doktor je se mnou spokojený. I když nejsem moc poslušný pacient, odpočívat nevydržím déle než tři dny, je to nuda. Ale bohužel tohle zranění nejde uspěchat a stejně to nechci zbytečně hrotit. Je po olympiádě, rok klidu, tak to chci nechat pořádně zahojit.“
Ani ortézu, jakou používala třeba akrobatka Nikola Sudová, však Pančochová nechce. Jednak její ošetřující lékař je proti. „A já taky, protože mi to vadí, je to nepříjemné,“ vysvětlila. „Radši naposiluju, než jezdit s ortézou.“
Přestože teď pokulhává, dál se věnuje aspoň fyzické přípravě, když ta technická musí na nějakou dobu stranou. „Jezdila jsem na kole horském i silničním, pádlovala vestoje na surfu, který je dobrý i na stabilitu kolen, lezla jsem po skalách, abych posílila vršek těla.“
V nejčernějších momentech ji napadlo: A co tuhle sezonu vynechat úplně? Nakonec se rozhodla zkusit aspoň pár závodů. „Myslím, že zvládnu hodit se do pořádku.“ Dřív než po Novém roce si však startovní číslo na bundu nenavleče. A mistrovství světa, které v rakouském Kreischbergu začne 15. ledna, je tak velkým otazníkem.
„Chtěla bych být ready, ale nemůžu to zaručit,“ posteskla si. „Chvilku trvá se do skákání dostat a stačí menší chyba a mohla bych si vazy přetrhnout znova. A to by se mi moc nelíbilo.“
Zato polovina března a domácí závod slopestylu ve Špindlerově mlýně je meta, ke které upíná pozornost. „Je o dost reálnější, že tam už budu stoprocentně připravená a chtěla to tam naložit. Těším se, bude to super.“