V neděli ocení v Melbourne vítěze mužské dvouhry. Ještě předtím poskytl MF DNES exkluzivní rozhovor.
Budete předávat stejnou trofej, jakou jste tady dostával v roce 1972 vy?
Určitě ano. Mám doma několik replik, jedna je ve wimbledonském muzeu. Je to dost velký pohár, tak mi snad nespadne. To víte, jsem slabší než před třiatřiceti lety, kdy jsem ho naposledy dostal.
To vám bylo už sedmatřicet, poprvé jste Australian Open vyhrál už v sedmnácti. Které české tenisty si pamatujete?
Jana Kodeše. Byl velmi soutěživý a uměl na všech površích. Vím, že spousta lidí říká, že Wimbledon vyhrál v roce 1973, kdy ho nejlepší hráči bojkotovali. Ale vyhrál ho.
Vzpomenete si na některý zápas s ním?
Moc ne, jen vím, že mě porazil jednou a já jeho asi třikrát.
Čtyřikrát.
Vidíte, už je to hodně let. Co si však pamatuju, je finále US Open z roku 1973. Tam hrál Kodeš velmi dobře s Johnem Newcombem a prohrál v pěti setech.
Pamatujete si z roku 1973 i Davis Cup?
Proti Československu? Jistě. To bylo tady v Melbourne, na kurtech v Kooyongu, kde se dřív hrálo Australian Open. Nastoupil jsem ve čtyřhře s Rodem Laverem a celkově jsme vyhráli 4:1. Bod nám vzal Hřebec. Jmenoval se tak, ne?
Ano, Jiří Hřebec. Porazil favorita Newcomba, což muselo být velké překvapení. Vždyť vy jste tehdy měli snad nejsilnější tým historie: Laver, Rosewall, Newcombe.
To jste řekl vy. Nevím, jestli byl nejsilnější, ale opravdu se čekalo, že vyhrajeme 5:0. John na trávě uměl, v té době dominoval a příští rok už byl světovou jedničkou. Dokazuje to, že se u vás rodí skvělí hráči.
Spíš rodili.
No to máte stejné jako u nás v Austrálii. Vezměte si naši generaci a podívejte se na současný žebříček. Máme Hewitta a víc nic. Snad se to změní. Třeba se tady za rok potkáme a budeme mluvit jinak.
