Je letošním mistrem Evropy a armádním mistrem světa. Vyhrál jeden závod Světového poháru, na finálovém klání SP obsadil bronzovou pozici. Ve světovém žebříčku je druhý. Ale ta třešnička má teprve přijít. Po dvou stříbrných medailích z MS by konečně tento týden v Asii rád vystoupal na stupeň nejvyšší.
Na Čínu má sladké i hořké vzpomínky zároveň. V roce 2006 se zde stal juniorským mistrem světa, ale o dva roky později v Pekingu nezvládl koně Chun-chuna a v předposlední disciplíně tak pravděpodobně přišel o olympijské zlato.
Davide, už jste ten nešťastný Peking hodil za hlavu?
To ne. Pouze v tom smyslu, kde se koná letos mistrovství světa (v Čcheng-tu, asi 1800 km jihozápadně od Pekingu). V hlavě to ještě chvilku zůstane. Minimálně do doby, než splatím účet, který tam mám otevřený.
david svoboda 2010SP: 1. v Mexiku, 1. v základní části SP, 3. ve finále seriálu v Moskvě ME v Debrecínu: 1. (jednotl.), 2. (družstva) Armádní MS v Praze: 1. (jednotl.), 1. (družstva) Světový žebříček: 2. |
Za jak dlouho jste na podobné neúspěchy schopen zapomenout?
To záleží na osobních ambicích. Po Pekingu mi to trvalo asi půl roku, ale po některých závodech Světového poháru o tom večer nevím.
Po olympiádě jste změnili jezdeckou přípravu. Máte nové koně, jezdíte specializované závody. Jak to pomáhá?
Obrovsky. Zkušenosti ze závodů se zdvojnásobily. Je to posun. Neříkám, že bych Chun-chuna teď zvládl, ale rozdíl by byl velký. Je to o psychice, už se tolik nebojím.
Tenhle pád z koně před dvěma lety připravil Davida Svobodu zřejmě o olympijské zlato
Jste milovník adrenalinových sportů. Skáčete padákem nebo na houpačce z mostu. Je tedy parkúr v pětiboji tím vaším adrenalinem?
Bylo tomu tak. Ale dneska už je to jiné. Hlavně proto, že ty moje sporty mě určitým způsobem posouvají. V adrenalinu se uměle udržuji, mám jiný pohled na věci, kterých jsem se bál, nebo mi byly nepříjemné. Dokážu si je i užít.
Například?
Já bych to nechtěl nějak přivolávat. Ale mě opravdu baví padat z koně nebo s koněm (smích). Samozřejmě, když se mi potom nic nestane.
Moderní pětibojař David Svoboda při seskoku padákem
V Číně teď můžete završit nejlepší sezonu v životě, navíc loni a předloni jste pokaždé byl vicemistrem světa.
Nedovedu si představit, že bych tuhle sezonu hodnotil jako neúspěšnou, ale vždy osobně měřím její úspěšnost podle nejdůležitějšího závodu. A tím jsou olympijské hry nebo mistrovství světa. Pokud budu na mistrovství světa třicátý, tak to do toho hodnocení vnese trošku hořkost. Chci se pokusit o zlato.
Byl byste zklamaný, kdyby vám šampionát nevyšel?
Asi bych byl zklamaný, pokud bych medaili neměl. Protože ji chci a vím, že na to mám. Ale dělám moderní pětiboj a tam se prostě stává, že se to nemusí povést. S tím počítám také. Jde jen o to prodat to, co umím.
Co se musí sejít?
Musí se povést ve všech disciplínách alespoň standardní výkon. Pak to zřejmě bude stačit na medaili. Na zlato možná ne, tam se člověk alespoň v jedné disciplíně musí vyzout z bačkor, aby si udělal náskok. Ale také to tak být nemusí.
I vzhledem k letošním úspěchům hýříte sebevědomím. Poznáte na soupeřích, že když vás vidí, tak si řeknou, že jsou o medaili chudší?
To nevím. Každopádně někdy na soupeřích pozoruji určitou nejistotu a to mě hrozně povzbuzuje (smích). Já se za to nestydím, ale když kolem sebe vidím ty zelené obličeje, tak ožiju. I když jsem třeba horší.
