Prozradíte, o čem jste si povídaly?
O všem, co se událo od olympiády. Byl to příjemný rozhovor. Prohlížely jsme si fotografie z olympiády. Některé, kde jsme společně, jsem jí darovala.
Co si v létě dopřejete?
Hlavně klídek, protože jsem celý rok měla honičku. Školu, závody, tréninky. Neměla jsem pořádně čas na sebe. Co nestihnu během roku, doháním o prázdninách.
Takže vyrážíte na nákupy a výlety?
Nákupů mám dost i během závodů. Spíš si dopřeju ty výlety k vodě, na hory nebo za kamarády, s přítelem. Hlavně se nechci učit.
Státnici z angličtiny máte za sebou, teď vás čeká studium ekonomie, že?
V polovině září mi to začne. Jsem zvědavá, jaké to bude.
Ale škola není jediná změna, která se vám po olympiádě přihodila...
Bydlím pořád v Aši, studovat budu. Od olympiády mám přítele. Ale radši se ptejte.
Můžete přiblížit největší změnu, kterou vám přinesla medaile z Atén?
Hlavně jsem se otrkala. Dřív jsem byla víc zamlklá, nechtěla jsem moc komunikovat. Média mě to naučila. Trochu se mi zvedlo sebevědomí.
Takže když je na vás někdo nepříjemný, ozvete se?
S každým člověkem se má nakládat slušně. Když je kdokoli nepříjemný, ozvu se. I když vím, že toho třeba má plné zuby, nelíbí se mi to.
V zimě jste říkala, že si ani nemůžete v Aši zajít na diskotéku, protože vás každý poznává. Teď už to jde?
Ani nevím. Nechodím tam. Ne že by mi vadilo, že by mě tam někdo okukoval, ale nemám čas. A ani mi to nechybí.
Před časem jste také líčila, jak lidé v Aši vědí o každém vašem kroku a kamarádi vám říkají, co se doslechnou. Co jste se o sobě dozvěděla?
Hlavně to, že nebydlím v Aši, ale v Plzni. Jsem pořád pryč, na závodech. Pak se snažím dohnat, co nezvládám během závodů, takže po Aši moc nechodím. Lidi mě nevídají, tak se pak vyptávají.
Takže neškodná nedorozumění.
Nic nepěkného jsem o sobě neslyšela. Asi by mě mrzelo, kdyby mi to někdo vyřídil. Raději nevědět.
Kamarádi vám po olympiádě vzkazovali, že když budete nafoukaná, dají vám facku. Přišla už nějaká?
Zatím ne. Když mě někdo pozná, řekne: To je fajn, že jsi milá, je hezký, že si povídáš. Spousta kamarádů říká, že jsem stejná. Jiní mi vyčítají, že s nimi nechodím ven. Ale když se jim člověk snaží vysvětlit, že není čas, jde to těžko.
Ubylo vám času hodně?
Myslela jsem, že když budu na jazykovce, bude to odpočinkový rok. Ale víte, jak to je. Když má člověk víc času, méně toho zvládá. Bylo víc závodů, soustředění.
Jaká byla poolympijská sezona?
Žádné větší úspěchy nebyly. Na Světových pohárech jsem se mohla kvalifikovat na olympijské hry, a to se mi nepovedlo. Ale do finále jsem se tam dostala. Mistrovství Evropy se mi moc nedařila. Ale třeba to půjde jindy.
Před Aténami jste byla vlastně neznámá. Teď se od vás rázem čeká úspěch. Jaké to pro vás je číst v novinách, že jste byla třeba až šestá?
Až. Záleží na tom, jak se sám střelec cítí. Šestá jsem byla na mistrovství Evropy za juniorky. Výsledek ušel, ale čekala jsem mnohem víc. To si pak říkám: Uměla jsi, holka, víc, tak ti to nevyšlo, v novinách měli pravdu. Ale po jiných závodech, kde jsem skutečně dřela a vím, že jsem si ten výsledek zasloužila, mě to trochu mrzí.
Neříkáte si třeba: mám olympijské stříbro, teď přece nemůžu být čtyřicátá nebo třeba patnáctá?
Nepřipouštím si to. Vím, že jdu do závodu s nějakou kondičkou, a vím, že když střílím třeba průměr 580 bodů, pod dvacáté místo neklesnu. Ale taky záleží na tom, jak zastřílejí soupeři. Někdy třeba pět lidí může mít stejný výsledek. Rozhoduje pár bodů, ve finále desetiny.
Medaile vám v sezoně nepřibývaly, zato různých ocenění jste dostala spoustu. Kam je ukrýváte?
Většinou jsou to zarámované plakety. Kdybychom je doma měli dávat všechny na stěny, bylo by to příliš. Máme je uložené.
Olympijská medaile je ve vitríně?
Ne. Je schovaná.
V trezoru?
To vám nepovím.
Desatero, co jí úspěch dal i vzal | ||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|