Táta Roman s mladší dcerou Terezkou dopoledne objeli celý závěrečný okruh 19. etapy: stoupání na Pampeago poprvé, pak Passo Lavazza a Pampeago podruhé. Trvalo jim to dvě hodiny. Otec si ho po chvíli dal ještě jednou: za hodinu a půl. Českých vlajek viděl podél trati nepočítaně. Jen italských najdete víc. Kreuzigerovi sami jednu vyvěšují, přivazují ji za dopravní značku.
Ovšem zprávy z rána nejsou dobré. "Roman volal, že si měřil teplotu," povídá maminka Helena Kreuzigerová. Dojede? Nevzdá? Obavy visí ve vzduchu. "Romaaan Kreuziger," zaslechneme křičícího hlasatele z amplionu od cíle. Dalším slovům v rachotu vrtulníku není rozumět. "Snad nehlásili, že vzdal," doufá slečna Kreuzigerová.
Ne, to není den, kdy vzdá. Naopak. Při prvním výšlapu na Pampeago jede ve skupině s favority. "Rychle, coly," nabádá paní Kreuzigerová.
Jsou s Romanem domluveni, že je tady otec Kreuziger bude cyklistům podávat. Vytahují dva kartony col. Kreuziger starší bere do kapes malé plechovky, stojí v dresu Astany u trati a nabízí je jezdcům. Nejen těm ze synova týmu. Každému, kdo si řekne. "Astana, grazie," volá borec z BMC. "On dává každému," usmívá se paní Kreuzigerová.
Jezdec Kaťuši s číslem 113 se už potácí. "Tati, dej mu, on už nemůže," žadoní Terezka Kreuzigerová.
Kolem projíždí zničený Tiralongo. "Má toho dost," prohodí otec.
Ital si od něj plechovku nebere. Na rozdíl od Gasparotta, dalšího parťáka, který se drápe nahoru ještě později. "Gaspa, Gaspa," křičí Terezka.
Kreuzigerův spolubydlící na pokoji má dres rozepnutý a s vděčností přijímá plechovku. Od trati se rychle přesouváme k obytnému vozu Kreuzigerových. Vytahují televizi, aby na ni bylo vidět i venku. Favoritům poodjíždí Seeldrayers z Astany. A za chvíli... "Už jsou tam vpředu dva, je tam Romča!"
Před nimi ale stále šlape dost uprchlíků z časného úniku. "A za nimi to na posledním kopci bude spurt, Rodriguez a spol., to budou jatka."
Ale Kreuziger ujíždí parťákovi, dojíždí Catalda z Omegy, pak cukne i jemu, dostihne uprchlíky a jede první, vstříc cíli, podruhé se drápe na Pampeago.
Zezadu za ním letí Hesjedal s vidinou růžového dresu, náskok se zkracuje. "Ale už tě nedojedou, už ne, už ne!" křičí otec a utíká s ním.
Maminka Kreuzigerová má úplně modré rty. "Ne, neomrzly mi, to jsou nervy." A syn vítězí! "Tak štamprli, šampáňo!" jásá rodičovský tábor. Táta vypráví: "Možná i proto, že ho šéf zkritizoval, tak chtěl předvést, že to není pravda."
Poučení z 19. etapy Gira pro něj zní: "Nezatracovat Romana!"