Ústeckoorlickou technickou trať zvládla jako starý mazák a v těžkých zatáčkovitých partiích si udržela ideální jezdeckou stopu. "Andrlův chlum je náročný. Silnice je ale místy úzká a nebezpečná," upozorňuje.
Sportovní geny podědila po své otci, bývalém soutěžákovi Martinu Adríšekovi. Ten jí také koupil první motokáru. "Jezdit jsem začala v deseti letech spolu s mladší sestrou. Ta toho ale po čase nechala," říká milovnice halušek a pizzy.
Po třech letech usoudil rodinný tým, že je čas přesedlat na něco silnějšího. "Objevila se finančně dostupná Škoda 1000 MB z roku 1969. Původně byla určena pro rallye, její přestavbu na závody do vrchu jsme už museli dokončit sami," vzpomíná Martin Andríšek.
Jakmile závodnice vyrazila se škodovkou do kopců, stala se štikou slovenského šampionátu. V roce 2001 z toho bylo druhé místo a vloni už čtrnáctidílný seriál, který se jezdí také na českých tratích, vyhrála.
Kromě závodění je hlavní starostí mladé dívky studium na gymnáziu v Brezně. "Ve škole mi vycházejí maximálně vstříc a podle možností mě uvolňují. Nejsem sama, spolužák biatlonista se mezi námi v zimě ukáže jen málokdy," říká studentka.
Gabriela Andríšeková zatím zůstane věrná své červené Škodě 1000 MB, i když by ráda jednou okusila svezení v silnějším stroji. "Všechno je otázka peněz, na nákup něčeho silnějšího nám zatím chybějí. Máme sice několik sponzorů, ale Brezno není zrovna bohatý region," poodhaluje zákulisí týmu Martin Andríšek.