V baru Dixies v městečku Tesero je narváno k prasknutí. Uličkou kolem baru s dřevěným obložením nejde projít, sálem duní píseň od Mobyho. A v patře? Tam slaví Estonci. Jaak Mae, senzačně druhý na patnáct kilometrů, v pátek zamluvil stůl pro přátele. Sedí v červené bundě a objednává jednu rundu za druhou. „Rum s kolou, dáš si taky? Nebo grappu?“ haleká na každého, kdo se prodírá kolem. „Ještě jednou - a zase s ledem,“ zvedne Mae ruku na číšnici Evu, brigádnici z Karlových Varů.
O pár kilometrů jinde, u tratí pod kopcem, vyvádějí Slováci. U fontány s ledovou vodou a rampouchy poskakuje trenér Ivan Hudáč. Vsadil se totiž se svým nejlepším běžcem Ivanem Bátorym - a prohrál: „Když budeš do sedmého místa, skočím do fontány. Když do třetího, oholím se po celém těle.“ Bátory skončil šestý, devět vteřin od bronzu. A tak trenér musel do ledové vody, kde před chvílí jedna starší dáma umývala zaprášený koberec.
První dny na šampionátu patřily Norům, kteří vyhráli úvodní tři závody. Jenže o víkendu se norská pohádka změnila. Lyžařská královna Bente Skariová onemocněla a musela vynechat závod ve skiatlonu. Plány o třetí zlaté medaili vyprchaly. „Ráno bude zase bolet hlava nás,“ smáli se fanoušci z Estonska, když v sobotu vyhrála Kristina Šmigunová.
Kdo by tušil, jakou spoušť tu noc ztropí Poláci v nedalekém Predazzu! Museli oslavit velké vítězství skokana Malysze.
