Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Z růžové do růžové aneb Když protinožci mají patent na týmovou radost

Jezdci stáje Orica na Giru na trati týmové časovky. | foto: Reuters

13 2015
Jeden za všechny, všichni za Oriku. Také na letošním Giru se koná australská party a cyklističtí vtipálci od protinožců si mezi sebou přehazují trikot lídra. Předloni to tak udělali poprvé a po týmové časovce vévodili hodnocení Tour de France. Loni ovládli týmový test, co zahajoval italskou Grand Tour, a do 7. etapy zářili růžově. Letošní Corsa Rosa má za sebou čtyři dny a tři muži Oriky už okusili pocity vládce.

„Nemohli jsme si představit, že Giro začne lépe,“ pronesl nadšený sportovní ředitel Oriky Matt White. „Do závodů vstupujete s plány a cíli a my ty své už naplnili.“

Než se 98. ročník závodu rozjel, Australané si plánovali: Chceme vyhrávat etapy, chceme růžový dres. A to vše už dokázali. „Náš tým pracuje velmi těsně, všichni jsou disciplinovaní a loajální jeden ke druhému,“ říkal boss australských volnomyšlenkářů. „To je důležitý faktor.“

Ukázali ho před dvěma lety v Nice, kdy poprvé v Grand Tour ovládli závod, který ukáže sílu jednotlivých týmů. Pro Simona Gerranse tam ve 4. etapě Tour urvali žlutý dres. Dva dny se v něm australský smíšek prsil, než ho vystřídal jihoafrický kolega z týmu Daryl Impey.

Loni na Giru ovládli zahajovací týmovou časovku v Belfastu a Svein Tuft dostal narozeninový dárek v růžové barvě. „Tak jsme se dohodli už před startem. Byl to od kluků dárek, že projedu cílem první a budu mít růžový dres,“ radoval se 37letý oslavenec Tuft. Ve druhé etapě ho ve vedení Gira vystřídal Michael Matthews a jedničkou klasifikace byl až do 7. etapy.

A letos si v Itálii znovu muži Oriky půjčují trikot lídra jeden od druhého.

Do růžového trikotu se na pódiu oblékl Simon Gerrans, lídr vítězného týmu Orica.
Australský cyklista Michael Matthews
Australský cyklista Simon Clarke

Po týmové časovce ho oblékal Gerrans, kterému letošní jaro ničily pády a zranění, ale s růžovou náplastí v duchu týmové pospolitosti tvrdil: „Kdybych mohl přední díl dresu rozstříhat na devět kousků a rozdělit ho mezi všechny kluky, udělal bych to. A záda dresu by se musela nakouskovat na 50 dílů, aby se dostalo na každého, kdo měl podíl na tomto úspěchu.“

Po 2. etapě ho na trůnu střídal kolega Michael Matthews a po té čtvrté se žezla chopil Simon Clarke, třetí Australan Oriky na pozici číslo jedna. „Měli jste vidět ty emoce na cílové čáře, když jsem v týmu udržel maglia rosa. Byl to pro nás úžasný start do Gira.“

Clarke sice nejdřív v posledním kopci 4. etapy odpadl, ale v následném sjezdu se 29letý cyklista zase docvakl a spurtoval pro 2. místo. Pak vyprávěl: „Nejlepší obranou je útok.“ A za něj si vysloužil dostatek bonusových sekund, které ho posunuly až na první pozici.

„A teď chci udělat všechno pro to, abych uhájil svůj dres,“ vyhlásil. Jenže ve středeční etapě ho čeká dojezd na Abetone, prvním ze šesti horských dojezdů tohoto Gira. Možná že tam o svůj sen přijde, možná tam nastane chvíle Kolumbijce Chavese, dalšího muže od protinožců, který je teď na 2. místě.

„Je to sice dlouhý kopec, má 17 kilometrů, ale Esteban to do kopce umí velmi rychle. Jsem si jistý, že mezi sebou růžový dres ještě pár dnů udržíme.“

Autor:






Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze