„Jeden z těch čtyř by si zasloužil být bez večeře,“ vykládal bezprostředně po závodě Rybář.
„Na prvním úseku se veškeré šance štafety rozplynuly. Jakmile ztratíte kontakt s čelem a jdete na dvě kola, jste najednou minutu za poslední kontaktní pozicí. Dalším klukům nemůžu nic vyčítat, protože ten vlak vepředu už uhání jinou rychlostí. I kdyby oni jeli super běžecký výkon, tak nejsou schopní to dotánout dopředu, kde by měli být. Neříkám, že se to nedalo dotáhnout do desítky, s čistou střelbou ano. Ale na prvním úseku jsme ztratili veškeré šance zůstat v kontaktu.“
Co si od vás Michal Krčmář vyslechne?
To ještě uvidím, doufám, že se ještě uklidním, než k nemu dojdu, protože jsem na něj hodně rozzloben. Ten první úsek absolutně nezvládl. Stalo se mu to i v lednu v Oberhofu. Pak ale v sezoně jezdil štafety výborně.
Držel se na prvním kole Jakova Faka, a to bylo špatně?
Bylo - a bylo to vidět, v jakém tempu přijel na střelnici. Tu polohu na ležku pak absolutně nezvládl. Nedodejchal to, jak měl. Přitom nástřel byl absolutně bez problémů. A není to ani závodník, který by tu byl poprvé. Tohle omluvit nedokážu. Nezvládl to.
Ani povzbuzování početné skupiny českých fanoušků nepomohlo Michalu Krčmářovi k lepšímu výkonu.
Dvě první pohárové štace v podání mužů byste charakterizoval slovem hledání?
Ženy předvádí perfektní výsledky, ta pódia tam jsou, Gábina vede svěťák. Mužskému týmu ale start vůbec nevyšel, ambice byly daleko vyšší. Na druhou stranu to musí asi přijít, aby si člověk pak vážil i těch umístění, která jsme si předsevzali, a abychom zjistili, že to nejsou vždy jen žně, ale je na tom třeba pracovat. Jsme na začátku sezony, první trimestr ještě neskončil, přijde mi předčasné ho hodnotit. Uvidíme co zajedeme na Pokljuce.
Co se rodí za plán?
Bohužel mezi těmi závody už toho moc udělat nejde. Jediné, na čem se dá pracovat, je psychika, protože když přijedeme zítra na Pokljuku, máme dva dny do dalšího startu a tam už nic nenatrénujete. Teď jedete z toho, co jste natrénovali v létě a na podzim. Je to o psychické přípravě a kluci to mají teď těžší, protože za sebou nemají závod, který by si představovali. Ač se Ondra Moravec dvakrát dokázal ve stíhačce zlepšit a Michal Šlesingr je na tom také, myslím, běžecky dobře. Je potřeba si to srovnat v hlavě a lépe se poprat se střelbou.
Budete tedy do jisté míry pracovat v jejich hlavách?
Nevím, jestli prospěje kritika, kterou jsem řekl na adresu Michala Krčmáře, ale jsou to profíci, kteří kritiku přijmout musí a s tím závodit. Práce s lidmi je pěkná v tom, že není nikdy stejná, a co se týče psychiky, pokud se nám povede dodat jim trochu té zdravé sebedůvěry do závodů, byl bych moc rád.
A potom? Po Pokljuce?
Pokud ten trimestr dopadne v podobném duchu i v Pokljuce, tak přijdou tréninkové galeje během Vánoc. Ale zatím nebudu předčasně hodnotit. Špatná střelba je spojená i s hlavou. Když se nedaří, přibývá nedůvěry, která nepomůže, aby se člověk odlepil. Nemyslím, že bychom se měli odlepit ze dna, protože na dně nejsme, ale je potřeba změnit směr, neklesat a stoupat.
Je možné, že příští štafetu místo Krčmáře pojede Krupčík?
Po Pokljuce bude prostor na to promyslet, co tam uděláme. Nemyslím, že bychom nebyli schopní zareagovat na to, na co bude potřeba. Tomáš Krupčík měl už tady velkou šanci, zvažoval jsem ho do štafety místo Jardy Soukupa, ale ten tu postoupil do stíhačky, střílel dobře a ve stíhačce také ukázal, že je schopen odstřílet to v rytmu. Kdybych to měl hodnotit dnes, mohl tam být Krupčík, ale na obhajobu Krčmáře musím říci, že poslední dobou rozjížděl ty štafety výborně, takže dostal šanci znovu. Tady si ale určitě pozici ve štafetě neupevnil a bude muset o ni bojovat.
