Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Peterkové už nejsou bratry v triku, ale rozdělení jim začíná jít k duhu

ZAUJATÍ BRATŘI. Martin (vlevo) a Ondřej (vpravo) Peterkové naslouchají společně s Petrem Bohačíkem při pardubickém time-outu. | foto: MAFRA

5 2014
Ještě v loňské sezoně byli za bratry v triku. Od té současné už jsou při ligových zápasech za soupeře. Zatímco Martin Peterka zůstal věrný Pardubicím, jeho starší sourozenec Ondřej zkouší štěstí ve Svitavách. A teď se zdá, že jeho přestup by mohl být dobrým krokem.

Oba bratři v posledních dvou zápasech zabrali a zahráli jedny ze svých nejlepších zápasů této sezony. Ondřej po přestupu do Svitav oprášil svoji střeleckou formu.

"Jde to trošku připsat odchodu Kylese. On měl při zápase hodně střel, bral to dost na sebe. Teď máme my ostatní hráči více míčů a hrajeme více minut," nachází důvod svého probuzení v nečekaném odchodu americké posily.

Fotogalerie

Náhle mohl pomoci Svitavám v boji play-off 12 body proti Kolínu, ještě o bod víc pak přidal v duelu s Děčínem. A obě utkání jeho Tuři překvapivě vyhráli.

Teď může přiznat, že čas na sehrání se s novým týmem přece jen potřeboval, i když jinde by to bylo ještě obtížnější.

"Po přestupu to určitá změna byla, ale se spoustou kluků jsme se znali, hráli jsme spolu v dorostu, takže to nebylo tak, že bych šel do zcela nového týmu," tvrdí starší z Peterků.

Výkony svého staršího bratra samozřejmě sleduje pozorně i Martin.

"Když máme volno, tak se snažím i dorazit na jejich domácí zápasy. Ze začátku měl brácha pár dobrých zápasů, ale pak si myslím, že na něj přišel takový menší útlum a moc se mu nedařilo. Ale poslední zápasy už zase zahrál slušně, určitě mu v tom pomohl odchod Kylese," shoduje se s Ondřejem.

Ondřej Peterka

197 cm, křídlo

Narodil se 23. dubna 1991 v Pardubicích. O jeho basketbalové budoucnosti bylo rozhodnuto snad už tehdy, jeho otec Lubomír totiž patřil k legendám tamního klubu.

Ondřej zůstával pardubickému basketbalu věrný až do léta 2013, kdy se rozhodl pro přestup do Svitav.

Česko reprezentoval na ME do 16, 18 i 20 let a univerziádách v Šen-čenu 2011 a Kazani 2013.

Pokud platí, že se křídelník Ondřej rozehrál, pak o pardubické "čtyřce" Martinovi nelze říci mnoho jiného. Proti Brnu zaznamenal 26 bodů, v Ústí nad Labem přidal parádní double-double za 16 bodů a 17 doskoků.

Nutno však dodat, že také on vytěžil z absence týmových kolegů. "Zranili se dva naši klíčoví pivoti (Petr Bohačík a Travis Nelson). Dostávám proto na hřišti daleko víc prostoru, pak si i víc věřím a hraje se mi lépe," vidí Martin důvod, proč jeho hvězda vystoupala.

Za poslední měsíc už na double-double čerstvě devatenáctiletý pivot dosáhl podruhé: "Je to určitě hezký pocit, ale pro mě je daleko důležitější, že se snažím pomoct týmu teď v době, kdy je to více potřeba."

A že má nad Ondřejem letos statisticky navrch? "Každý z nás má jinou roli v týmu. Jestli to tak je, tak je to super, ale že bysme to nějak řešili, to ne," dušuje se. 

"V poslední době hraje neskutečně. Nám vlastně taky nasázel dvacku. Teď se mu daří, tak doufám, že v tom bude pokračovat," ocenil benjamínka basketbalové rodiny Ondřej.

Martin Peterka

204 cm, pivot

I on je pardubickým rodákem, na svět přišel 12. ledna 1995. Ve východočeské metropoli strávil celou basketbalovou kariéru (s výjimkou hostování v prvoligovém Hradci Králové).

Mezinárodně je z obou bratrů tím úspěšnějším. Má stříbro z evropského šampionátu do 16 let, kde byl rovněž zvolen do nejlepší turnajové pětky. Zahrál si i na ME do 18 let a světových mistrovstvích sedmnáctiletých a devatenáctiletých. 

Kromě profese podědili oba bratři po otci také přezdívku Mičego.

Postavit se na odlišné poloviny palubovky, to je pro oba velká novinka. Jaké to bylo, když proti sobě musí hrát? "Je to trochu zvláštní pocit před zápasem," přiznává Martin. "Ale jakmile utkání začne, tak já na to úplně zapomenu a beru ho jako soupeře."

A Ondřej doplňuje: "Zatím jsme se jenom hecovali, žádná sázka neproběhla. Chtěl jsem Pardubice porazit kvůli bráchovi i kvůli tomu, že jsem tam hrál. Zatím se mi to ještě nepovedlo." 

Navrch popisuje, jak to vypadá doma v době vzájemného utkání: "Komu z nás přát, nebylo jednoznačné. Rodiče to rozdělili, vždycky fandili domácím. Hlavně ale přejí nám oběma, aby se nám dařilo."

Vzájemná spolupráce na basketbalovém kurtu jim však scházet nemůže. Pod trenérským vedením svého otce Lubomíra se scházejí v první lize coby posily Hradce Králové.

"Ty zápasy si užíváme. Moc nás baví spolu hrát," chválí si Ondřej. Martin má na hradecké působení stejný názor: "Jsem vždycky strašně rád, když můžu hrát s bráchou. Myslím, že na hřišti si rozumíme, dokážeme dobře spolupracovat."

Aby ne, když Hradec v této soutěži vyloženě dominuje. 

Autor:


Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze