Kolem té myšlenky se několik let jen opatrně našlapovalo. Letos v létě ji už lze vypustit do světa. Nejlépe to zformuloval ten, jehož se týká: "Mým cílem je dostat se do prvního kola v draftu NBA."
Je to stále ještě přání, v příštích sezonách mu však má ubývat na bláhovosti. Ve prospěch devatenáctiletého rodáka z Ústí nad Labem, který se do světa odpíchl z pražského USK, mluví hlavně nejdůležitější fyzický parametr - 216 centimetrů na výšku.
Pesimista pochopitelně namítne, že Balvín není žádný Jonas Valančiunas či Enes Kanter, jeho dva vrstevníci, kteří si cestu pod koš v zámořské NBA už našli.
Optimista využije uvedená slova o projektech. Češi na basketbalových kolbištích prostě dozrávají pomaleji než nejlepší dlouháni z Litvy anebo Turecka. Sebejistota, vyhranost, tvrdost v útoku i v obraně, svalová hmota, to všechno u Středoevropana přichází později.
"Jsem teď na 115 kilech a pracuju na tom, abych přibral na svalech. Posilovně se věnuju opravdu hodně," zmiňuje Balvín jednu ze svých pracovních priorit.
Jisté je, že "projekt B" budou i nadále rozvíjet ve španělském Banca Cívica Sevilla. Po dvou letech se český pivot snad naplno prosadí do celku pro první ligu. Prý je to na 90 procent jisté. "Teď jsme změnili trenéra. Reneses je výborný na práci s mládeží, od jeho příchodu si slibuju hodně. Těším se na spolupráci," říká
Dalším krokem je vstup do světa. Snad na červnovou přehlídku evropských nadějí do italského Trevisa. "A postupně budeme jezdit na kempy do Ameriky, abych se pokusil dostat se do povědomí agentů a skautů," dodává Balvín.
Cesta k proslulosti vede i přes reprezentační scénu. Balvín je už druhým rokem seniorském národním týmu. Loni spíš nesměle přihlížel, dneska už blokuje, doskakuje a skóruje. Do áčka se nedostal jen za zásluhu jménem mládí.
"Teď je pro mě důležité zahrát proti Turecku, proti Itálii, prosadit se. Je to šance nastoupit proti Kanterovi," připravuje se na vypjatý duel se svým vrstevníkem a zároveň i vzorem. Účast na příštím mistrovství Evropy by jeho případu taky určitě neuškodila...
Byla by to nová Balvínova kapitola. Ale taky dovršení cesty, která začala před čtyřmi lety v mládeži a vedla vzhůru. Od evropského stříbra mezi šestnáctiletými, kdy se však Balvín jenom "rozkoukával a díval se, jak vypadá evropský basketbal."
V dalších letech už přišly turnaje, na kterých zářil. Před dvěma lety béčkové mistrovství osmnáctiletých, loni obdobný turnaj v kategorii dvacetiletých. A s nimi místa v nejlepší pětce.
Balvínovým mládežnickým vrcholem pak bylo letošní mistrovství Evropy do 20 let divize B, korunované suverénním českým postupem mezi elitu a k tomu osobním oceněním pro nejužitečnějšího hráče celého turnaje.
Co na to Ondřej Balvín? Je to prý fajn, ale... "Měli jsme ve finále porazit ty Chorvaty," poznamenal k závěrečnému utkání turnaje proti výběru basketbalové velmoci. Nejlepším už totiž nechce jenom stačit, chce je porážet.