Zora prohrála 27:39 a v nedělní odvetě, kterou hostí od 16 hodin univerzitní hala, tak budou Hanačky hrát hlavně o svou čest.
"U některých mohla mít síla soupeře na výkon nějaký vliv," uvažuje 31letá levoruká spojka. "Ale holky už přece jen nějaké zkušenosti z pohárů měly, loni totiž hrály velice dobře. A tím, že byly i Maďarky taky docela mladé, tak zkušeností o moc víc nemají. Jsou ale někde jinde v trénovanosti, připravují se dvakrát denně, hodně posilovny. V tom je velký rozdíl."
Kdybyste tedy měly podobný tréninkový objem, dokázaly byste držet krok?
Myslím, že by to bylo vyrovnanější. Všechny hráčky Debrecínu jsou profesionálky, věnují se jen házené, což v České republice není.
Mrzí vás ten maďarský výsledek, nebo jste proti tak výbornému soupeři na o moc lepší výsledek ani nemohly pomýšlet?
Mrzí mě to, protože jsme nehrály až tak špatně. V zápase jsme se docela tahaly, rozhodly až chvíle, kdy nás začali rozhodčí vylučovat. Maďarské hráčky se chytly, dávaly jeden gól za druhým. Myslím, že férová by byla naše porážka maximálně o sedm osm gólů.
To by bylo i zajímavější pro nedělní olomouckou odvetu.
Přesně tak. Přeju si, abychom doma neprohrály o moc. A co víc, budeme se snažit, abychom vyhrály.
Vidíte na vítězství šanci?
No, kdyby se podařilo úplně všechno, zachytaly by brankářky a my bychom všechno proměňovaly, určitě jo. Musel by to být od nás všech skvělý výkon a od Maďarek přesně naopak. Věřím, že doma neuděláme ostudu a zápas se bude lidem líbit.
Myslíte, že jich dorazí hodně?
No, doufám. Někdo říká, že už nebude, o co hrát. Ale kdy uvidí tak špičkový tým?
Ve středečním interligovém zápase na půdě Slavie jste zajistila Olomouci vítězný gól v dramatických posledních vteřinách. Co přesně se tam dělo?
Slávistka Černá srovnala na 24:24 sedmnáct vteřin před koncem. Při time-outu, který jsme si pak vzaly, trenér říkal, že máme čas na poslední střelu, tak si to zkusíme nějak rozhodit. Míč skončil u mě a povedlo se mi to. Bylo to opravdu na poslední chvíli, snad vteřinu před koncem.
Zažíváte podobně bláznivé koncovky častěji?
Moc často to nebývá, v Dánsku jsme jich měly během pěti let tak pět. Je to něco podobného jako gól, který olomoucké holky na jaře dostaly v posledním finále od Veselí z devítky úplně na konci.
Do Olomouce jste se z dánského Sonderjysku vrátila před třemi měsíci. Jak jste zatím spokojená?
Je to čím dál lepší. Ze začátku jsem se docela trápila, byl to o dost jiný styl házené, ale už jsem to pochopila a přizpůsobuju se.
Je česká házená tak jiná?
O dost. V Dánsku je to podobné jako v tom Maďarsku. Všechny hráčky jsou profesionálky, takže se víc trénuje, chodí se do posilovny. Zápasy jsou úplně jiné. Věděla jsem, do čeho jdu, ale musela jsem si zvyknout.
