Jak o ruském dopingovém programu psaly anglické deníky? Daily Mirror měl na titulní straně Vladimíra Putina s titulkem: „The Fraud of the rings“, tedy Podvodník prstenů. Deník Sun zase „zapálil“ anglický olympijský stadion a pod ním: „Londýnská olympiáda byla sabotována“. Do třetice Daily Mail a jejich: „Zlatá medaile za podvádění“.
Jak se k tomu staví hlava ruského státu? „Nemám k tomu co říct. Žádný dopingový program nebyl součástí agendy Kremlu,“ řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Kanadské příběhy
Příběhů, které pondělní tisková konference Světové antidopingové agentury přinesla, je spoustu. Jeden z nich napsal třeba kanadský kladivář James Steacy.
Jednatřicetiletý rodák z Saskatoonu je nejlepším kladivářem v kanadských dějinách. Na olympiádě v Pekingu se probojoval až do finále, kde skončil poslední.
Možná na první pohled...
Po Hrách totiž vyšlo najevo, že stříbrný Vadim Devjatovskij a bronzový Igor Tichon byli pozitivně testováni na doping.
Šup a Steacy byl desátý. Nebo taky ne. Případ se táhne až do dneška, takže Kanaďan stále neví, na kterém místě v roce 2008 skončil. Úsměvné.
„Hod kladivem byl vždy považován za jeden z nejšpinavějších sportů. Je fajn, když tolik let posloucháte, jak ten a ten dopuje a ono to pak fakt vyjde najevo. Je to takové malé zadostiučinění,“ nechal se slyšet vítěz Panamerických her.
Ještě horší zážitek s dopingem ruských soupeřek má za sebou Hilary Stellingwerffová, Kanaďanka běhající 1 500 metrů.
„V Keni jsem byl každý rok od roku 2012. Ale až v roce 2014 jsem poprvé viděl nějaké dopingové testy.“Lanni Marchant |
Její boj s větrnými mlýny začal už v Pekingu v roce 2008. Tehdy ještě seděla doma na gauči a sledovala, jak v semifinále patnáctistovky běželo pět Rusek. „Když se v tom pohybujete, vždycky je trochu podezříváte. Stačí se podívat, kolik ruských atletů už bylo pozitivně testováno, kolik jich udělalo tak velký výkonností skok. Musí vám být jasné, že je v tom něco víc, než jen výkonnost.“
O čtyři roky později už v Londýně stála na startu semifinále, ale to bylo vše. Stellingwerffová byla první, která se do finále neprobojovala. Přitom tři atletky před ní – Turkyně, Ruska a Běloruska byly následně pozitivně testovány. Navíc čtvrtá z finálového závodu – Ruska Taťjana Tomašovová také čelí dopingovému podezření.
„Už se nemůžu vrátit zpět a běžet finále znovu, ale je to srdcervoucí. Jenom doufám, že v Riu to bude čistší,“ přeje si čtyřiatřicetiletá běžkyně.
Ruští roboti
To ještě pořád nešlo o medaili, což se nedá říct o případu Alysii Montanové. Americká osmistovkařka doběhla na olympiádě v Londýně pátá. Před ní braly medaile dvě Rusky – Marija Savinovová a Jekatěrina Poistogová – oběma hrozí doživotní zákaz startů, z čehož vyplývá, že Montanová možná nakonec dostane bronzovou medaili. Olympijská vítězka Savinovová si na druhou stranu z obvinění nic nedělá a dál se na Rio připravuje.
Montanová si se svými kolegyněmi servítky nebrala. „Hodně atletů to vědělo, ale nikdy jsme neměli žádný důkaz. Bylo by to jen ukazování prstem. Prostě jsem věděla, že běhám proti robotům, co už.“
Devětadvacetiletá Američanka hned na svůj Twitter pověsila, kolik medailí jí kvůli dopingu uteklo.
Ještě dál zašli v Austrálii. Jared Tallent je australský stříbrný medailista z 50 kilometrů v chůzi z Pekingu i z Londýna. V tom druhém případě ho ale porazil Sergej Kirdjapkin z Ruska.
Už to stačilo, aby v pondělí ráno ředitel australského atletického svazu Phil Jones zavolal na ruskou atletickou federaci s tím, že by se v Riu neměli ukazovat. Za rok stejně nemají šanci dokázat, že jsou někteří atleti čistí.
„Podle mě je pár ruských atletů, kteří jsou čistí. Teď jim ale nikdo nevěří. “Hilary Stellingwerffová |
„Ta zpráva je tak obsáhlá, že prostě není možné, aby všechno do roka vysvětlili,“ řekl Jones pro Radio National ́s Breakfast.
Sám si prý nebyl jistý, jestli v Rusku nějaký organizovaný doping probíhá, ale když to vyšlo najevo, nebyl překvapen. Stejně jako drtivá většina světa. „Hodně lidí je podezíralo a teď mají radost. Bude to dlouhá cesta zpět, ale náš sport to pozvedne,“ je přesvědčen Jones.
O tom, že Kirdjapkin dopoval, údajně Mezinárodní atletická federace věděla dva roky. „A seděli se založenýma rukama,“ stěžoval si Tallent. „Pak se dost špatně trénuje, když víte, že jste přišli o zlato na olympiádě kvůli člověku, co dopuje.“
Armstrongův žalobce a pravda vítězí
Britská ministryně sportu Tracey Crouchová v pondělí prohlásila: „Je to mimořádně černý den pro atletiku.“
Světová rekordmanka v maratonu, Britka Paula Radcliffová, zrovna vysedala z letadla, když se o ruské dopingové kauze dozvěděla. „Byl jsem fakt šokována. Je to horší, než jsem si myslela. Atletika musí přijmout razantní opatření, aby se vrátila tam, kde patří.“
Na Twitter následně umístila větu: „Sečteno a podtrženo: pravda nakonec zvítězila.“
„Nestydím se říct, že jsem naštvaná. Číst a poslouchat všechna ta slova, která trhají srdce našeho skvělého sportu. Smutné časy,“ nechala se slyšet Katharine Merryová, bronzová ze čtyřstovky v Londýně.
Bývalá britská sedmibojařka Kelly Sothertonová se kromě jiného ptala: „Je tady na Twitteru nějaký ruský atlet, který k tomu má vysvětlení?“ Žádný z Rusů se neozval...
Své antidopingové kolegy pochválil i Travis Tygart. Možná si na něj vzpomenete, tenhle chlapík totiž vznesl první obvinění v kauze Lance Armstronga v roce 2012. Ředitel Americké antidopingové agentury (USADA) prohlásil, že americká agentura oceňuje práci, kterou v této záležitosti vykonala ta světová.
„Důkazy, které WADA vydala, ukazují na šokující úroveň korupce a vysílají do Ruska jasný signál, že podvádění je zakázáno a před spravedlností nikdo neuteče, ať postaví jakkoli vysokou a silnou zeď lží a klamů. Pokud Rusko jako stát podporovalo organizovaný doping, nemá ve světě sportu co dělat,“ prohlásil americký právník.