Mašina z Valmezu až na malá přibrzdění supěla za triumfem. Ze soustředění vytrhl Berdycha pouze sporný verdikt za stavu 6:3, 4:5, po němž se Thiem dostal k prvnímu brejkbolu a zároveň setbolu.
Jestřábí oko ukázalo, že Thiem trefil lajnu. Rozhodčí rovnou přidělil bod Rakušanovi. Tvrdil, že lajnový zahlásil aut pozdě, zatímco Berdych žádal opakování výměny.
„Tohle fakt nepochopím,“ zlobil se ještě hodinu po utkání. „Jak mi člověk, který pořádně nedržel raketu v ruce, může kázat, v jakou chvíli mě může vyrušit výkřik lajnového? To je stejné, jako bych já soudcoval krasobruslení.“
Jinak ovšem měl na kurtu převahu. Pouze jednou ztratil podání. K patnácti trefeným esům natropil jen dvě dvojchyby. Celkem vypálil 41 vítězných úderů a bez donucení zkazil 19 míčů.
„I když jsme hráli pětiseťák, cítil jsem, že mám zápas pod kontrolou,“ liboval si.
Uklidnily vás rychlé brejky ve třetí a páté sadě, krátce po ztrátě setů?
Neměl jsem se z čeho uklidňovat. Šance jsem měl i v setech, které jsem prohrál. Ve třetím a v pátém jsem je dokázal využít. O tom tenis je.
Po roce jste znovu v grandslamovém čtvrtfinále. Minulé měsíce se vám nevydařily. Cítíte zadostiučinění?
Určitě to neberu jako zadostiučinění. To zní, jako bych tenis dělal pro někoho jiného. Hraju ho hlavně sám pro sebe. Kdybych nevěřil, že pořád můžu hrát dobrý tenis, už bych tady ani nebyl. Jsem jen rád, že se projevila práce, kterou jsem udělal. A že se dostavily výsledky.
Často mluvíte o přílivu mladých dravců a výzvě, kterou pro vás představují. Nemáte z postupu o to větší radost, když jste zastavil jednoho z nich?
Lepší pocit než před deseti lety, kdy jsem do čtvrtfinále šel poprvé, to rozhodně není. Samozřejmě mám velkou radost, ale takhle se to srovnávat nedá.
Opět jste brilantně podával. Jak je důležité, že se ve Wimbledonu můžete opřít o servis?
Hodně. Bez debat. Tohle je cíl - cítit se při zápase dobře. Ať už hrajete fotbal, hokej nebo tenis. Proto trénujete, proto si odříkáte a makáte.
Od které chvíle vám podání funguje?
Od té doby, co jsem přešel z antuky na trávu.
V pětisetových mačích ve Wimbledonu zásadně vítězíte, teď v nich máte skóre 6:0. Věříte si v nich?
Já mám obecně pětiseťáky rád. Dneska jsem měl od rána pocit, že by se zápas mohl protáhnout na pět setů a mohl by dobře dopadnout. Pak si ze mě ostatní dělali srandu, že jsem pustil čtvrtý set, aby došlo na moje slova.
Páté čtvrtfinále ve Wimbledonu, šestnácté na grandslamech. Zase vás zřejmě čeká jeden z borců Velké čtyřky, pokud Djokovič podle očekávání porazí Mannarina. Co vy na to?
Jsem zvyklý. Snad jenom loni jsem tu hrál čtvrtfinále s Pouillem, ale takové dárky nedostáváte každý rok. Nemůžu očekávat nic jiného než Djokoviče v plné formě. Ale právě tady jsem si vyzkoušel, že se jeden z těch čtyř dá ve čtvrtfinále porazit (v roce 2010 zdolal Federera).
