Tak jako má maraton svého bájného prvního běžce, který spěchal s poselstvím o vítězné bitvě z Maratonu do Atén, také moderní pětiboj živí podobnou legendu o hrdinství královského posla.
Prapředek dnešních všestranných sportovců měl strastiplnější cestu než maratonský hrdina. Při pouti s důležitou depeší se i s koněm ocitl na nepřátelském území. Za splněním cíle tak putoval jen s pistolí a kordem, musel přeplavat divokou řeku a ke svému panovníkovi nakonec doběhnout.
Jestli se ten příběh opravdu odehrál, není jisté, ale pokud ano, tak určitě v Uhrách. V dnešním Maďarsku je moderní pětiboj velmi populární a na sportovištích v Goudi Olympic Complex to bylo jasně patrné. Pokřik "Hungaria! Hungaria!" převážil nad řeckým "Hellas! Hellas!", a tak červeno-bílo-zelené vlajky měly v hledišti jasnou převahu.
Olympijský pětiboj se musel líbit. Soutěž měla spád, jedna disciplína navazovala na druhou a diváci si za jedno vstupné užili sportovní menu o pěti rozličných chodech.
Na rozdíl od minulých olympiád si vše vychutnali v jediný den a hlavně na jediném místě.
V koutě klimatizované haly se střílelo ze vzduchové pistole a na hlavní ploše bylo devět šermířských planší.
Když už začal být studený vzduch nepříjemný, šlo se ven.
Sportovci a čestní hosté se přesunuli ke tři stovky metrů vzdálenému bazénu autobusy. Diváci šli pěšky, ale časově na tom byli často líp.
Po plavecké části pětiboje se pestrobarevný had lidských těl z sunul zpátky. Třetí sportoviště už bylo poslední, v parkurovém areálu sousedícím s halou, se odehrál i závěrečný běh.
Do zhuštěné podoby se moderní pětiboj dopracoval po dlouholetém vývoji. Původně se na olympijských hrách soutěžilo v pěti dnech, a teprve od roku 1996 mají sportovci na všechny disciplíny jediný den. Letos se poprvé vše odehrává v jednom areálu, a všechno pěkně navazovalo.
Organizátoři vyšli vstříc divákům, a pětiboj se musel stihnout o tři hodiny rychleji než při jiných závodech. Zkrátily se přestávky, ubylo času na rozcvičky. Před plaváním měli sportovci na přípravu deset minut, před šermem osmnáct.
"Bylo to trochu hektičtější, pořadatelé na nás tlačili, ale výkon to neovlivnilo," říká Libor Capalini, český bronzový medailista. "Aspoň nebyly prostoje a klapalo to."
Delší pauza byla jen před parkurem, ale ta přišla návštěvníkům vhod. Byl přeci čas oběda. I pro sportovce, i když ti si asi moc nepochutnávali. Capalini si dal energetické gely s obilnou tyčinkou.
Zajímavé odvětví, která vyžaduje velmi všestranné sportovce, bojuje o přežití v olympijském programu. Změny, které se udělaly v Aténách, nejspíš pozici moderního pětiboje posílily, protože vedly k jednoznačnému zatraktivnění.
Projektanti, kteří komplex Goudi navrhovali, mysleli i na detaily. Sportovní hala má přesně na sedátko stejnou kapacitu jako venkovní plavecký bazén. Každý z 2648 diváků ranních dvou soutěží tak může počítat s jistým místem i na plavání.
V parkurové aréně soutěž graduje, dorazit mohou další fandové. Vejde se jich sem přes pět tisíc.
Kolem překážek, přes které ve čtvrté disciplíně pětibojaři více či méně obtížně vodili koně, byla pro finále vytyčena běžecká trať. Na parkurem rozdupanou trávu se v úzkých kličkách vešla podstatná část kilometrového okruhu, a tak divákům z dohledu zmizeli běžci jen na okamžik.
Návštěvník měl skvělý přehled, jak se závod na tři okruhy vyvíjí. Pětibojaři startovali v odstupech podle dosavadních výsledků, takže první muž v cíli byl skutečným vítězem. Už nebylo nutné nic přepočítávat.
Když proběhl cílem Rus Mojsejev, bylo jasné, že slaví zlato. Pár českých vlajek vyletělo do vzduchu o chvilku později - Capalini doběhl pro bronz.
 Moderní pětibojař Libor Capalini (vpravo)vybojoval v olympijské soutěži bronz. Vyhrál Rus Andrejev Mojsejev (uprostřed) před Litevcem Zadněprovskisem. |
