Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Biatlonisté odlétli na šampionát. Hned štafeta nás může nakopnout, věří

Ondřej Moravec | foto: Michal Červený, Český biatlon

2 2015
S úsměvy na rtech, zdraví a kompletní, tak vyrazili v pondělí čeští biatlonisté po ose Praha - Helsinky - Joensuu do Kontiolahti, dějiště letošního mistrovství světa. Pět mužů a pět žen a s nimi spousta nadějí. Jak také jinak, po sezoně, kdy jejich výšlapy na stupně vítězů už dosahují ve Světovém poháru dvouciferných čísel.

„Hlavně chceme férové podmínky,“ přál si v hale pražské Ruzyně trenér Ondřej Rybář. „Pokud tam střelnice bude pro všechny stejná, ukáže se, kdo je na tom lépe. Loni na svěťáku to ale byl vabank. Přijela skupina pěti závodníků, těm foukalo, pak přijela další, které nefoukalo, a převálcovala je. Ale tomu neporučíte. Jinak připraveni jsme.“

Z olympijského Soči vezli před rokem neuvěřitelných pět medailí, ovšem tato vzpomínka je může spíše motivovat ve chvílích, když se jim nedaří, než aby je srážela.  

A aby zopakovali unikátní medailový výlov ze Soči, to přece po nich ani nikdo nemůže požadovat.

„Tahle sezona je specifická,“ upozorňuje kouč. „Pro nás je opravdu povedená a i v každém dalším závodě chceme dávat o biatlonu vědět. Přesto je to po minulé, extrémně vydařené sezoně pro nás zároveň i zima, kdy koncentrace nemůže být taková jako vloni. To prostě nejde. Olympiáda se koná jednou za čtyři roky a když se nepovede, čekáte další čtyři roky. Mistrovství světa je každoročně. Ale po tak úspěšné sezoně je tým z hlediska psychiky závodníků ve větší pohodě.“

Však také Veronika Vítková, usilující o třetí místo ve Světovém poháru, říká: „Teď se vezu na vlně a je to tím jednodušší. Víc mě závody baví.“

Nejen ona sní o medaili - a zároveň se drží při zemi. „Určitě je mým snem medaili přivézt, když jsem kromě Pokljuky byla na všech kolech svěťáku na stupních vítězů,“ ujistí Vítková. „Ale když se to nepodaří, tak i každé umístění do desítky na mistrovství světa je krásné.“

Gabriela Soukalová sice dorazila v pondělí na letiště poslední, přesto ještě zdaleka v časové normě. V úvodu sezony doufala, že ke konci sezony by mohla nalézat loňskou formu. Snad se její přání splní. Na soustředění v Pokljuce se vnitřně zklidnila.

„Tam už nebylo tolik času, abych udělala nějaký radikální skok ve výkonnosti,“ vyprávěla, na sobě triko s českou vlajkou. „Spíš jsme všichni potřebovali hodit se do klidu a udělat si dobrou náladu, než nějak přehnaně hrotit kilometry. Také psychika je důležitá.“

Přesto si Ondřej Moravec, který s manželkou dokonce zůstal v Pokljuce o tři dny déle, pochvaloval: „Potřeboval jsem po závodech vložit nějaký takový tréninkový blok. Už v Novém Městě jsem cítil, že to není ono, a měl jsem pocit, že jsem zatažený. Na Pokljuce jsem byl v trénincích zase dobrý.“

Jen jeho žaludek na chvíli stávkoval. „V sobotu jsem něco blbého snědl a v neděli pak měl žaludeční problémy. Ale naštěstí mě to nesrazilo.“

Čtvrteční smíšenou štafetou šampionát v Kontiolahti začne, patrně s očekávanou českou sestavou Vítková, Soukalová, Šlesingr, Moravec.

„Mix štafeta je příjemný závod i proto, že je kratší. Není to žádná velká pecka na začátek,“ podotkl Michal Šlesingr. „Kdyby se začínalo dvacítkou, byla by to větší šlupka. Zato štafeta je dynamičtější. Máme silný tým a čekáme, že by se nám v ní mohlo zadařit. A když se to povede, tak nás to do celého šampionátu tak trochu nakopne.“







Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Vedoucí ekonomického oddělení

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze