Na hřišti nešel přehlédnout. Kvůli kolébavému běhu i rezavé bradce, ale i kvůli postavě. Bez pěti centimetrů dva metry výšky a více než metrák váhy spojené s Jandovou dravostí budí na palubovce respekt. Teď bude zastavovat soupeřovy útoky v dresu Ústí nad Labem.
Proč jste odešel?
V USK jsem se nedomluvil na smlouvě. Klub na mě neměl peníze, chce dát prostor spíš mladším hráčům. Navíc - po deseti letech je změna normální.
Proč jste o odchodu neřekl vedení klubu?
Smlouva mi skončila v květnu, byl jsem volný hráč. Ústí jsem podepsal až poté, co jsem odmítl návrh smlouvy od USK. Nabídli mi víc peněz než předtím, ale nebylo to ono. Mám svědomí čisté. Jestli o mém odchodu funkcionáři nevěděli, je to jejich věc. Myslím, že to není problém, rozešli jsme se v dobrém.
Odcházíte z týmu, který většinou bojoval o medaile. Ústí naopak skončilo loni až deváté. Nepohoršíte si?
Ústí získalo kromě mě ještě další posily, i ze zahraničí, v nové sezoně budou lepší.
Z Prahy za vámi putuje ještě vyšehradský nejlepší střelec Hrabovský. Hrálo to roli ve vašem rozhodování?
Ani ne, ale bylo to pro mě příjemné překvapení.
Proč jste si vybral právě Ústí?
Klub se ozval jako první, splnil mi nabídky a na stadion to budu mít blízko. Bydlím totiž v Litvínově.
Jak vás noví spoluhráči přijali. Neměl jste s někým nevyřízené účty ještě z doby, kdy jste stáli proti sobě. Hrajete docela tvrdě.
(smích) Nechápu, že mám takovou pověst. Rozhodně nehraju zákeřně. S klukama nebude problém. Zatím jsme v přípravě stihli jeden zápas, měl jsem spoustu zařizování. Teď máme dovolenou a sejdeme se až v srpnu.
Až poprvé nastoupíte proti USK, bude to určitě zvláštní. Na co si nejspíš vzpomenete?
Na perfektní partu, co tam vždycky byla. Na USK nedám dopustit, vždyť jsem tam začínal s vrcholovým basketbalem. Největší zážitek? Asi hned první titul, který jsme získali v roce 1993 ještě s trenérem Františkem Rónem. Budou to pro mě vždycky příjemné vzpomínky, a navíc - můžu se tam přece ještě někdy vrátit.
