Zlaté medaile tihle tři získali už v letech 2000 a 2001. Loni v Montpellieru je však připravila o titul chyba ve finále, kvůli níž se nečekaně propadli až na pátou příčku.
"Kde jinde bychom to měli napravit, když ne před vlastním publikem," prohodil Holzer.
Strakoš se přidal: "Naše sestava má myšlenku, dost se liší od ostatních. Vyladili jsme na ní i to nejtěžší, což jsou synchrony. Cvičíme opravdu jako jeden muž, nikde žádný náš pohyb ze sestavy nevyčnívá. Takže jsme si věřili."
Bilance této olomoucké trojice, která to spolu táhne už osm let, je opravdu výjimečná. Od roku 1996 vyhrává domácí šampionáty, je pětinásobným mistrem Evropy a nyní přidala třetí světové zlato.
Všichni tři jsou absolventy olomoucké fakulty tělesné kultury, dvaatřicetiletý Strakoš je z Olomouce, devětadvacetiletý Holzer z Vyškova a osmadvacetiletý Valouch z Uničova. Jsou svobodní, ale mají přítelkyně, na které teď budou mít víc času.
Každopádně ale zůstávají u komerčního aerobiku, všichni tři jsou totiž vyhledávanými lektory. "Já se nejvíc těším, jak se teď budu moci naplno věnovat malým dětem," řekl Strakoš.
A jak třetí světový titul vychutnají? Vesměs na horách se svými přítelkyněmi.
"Já dám s Petrou tak týden někde v Alpách, protože mým velkým koníčkem je vedle aerobiku sjezdové lyžování. A až napadne sníh u nás, zajezdíme si na chatě v Jeseníkách," plánuje Valouch.
Strakoš s Lenkou a Holzer s Ivanou se zase vypraví na snowboardy.
"Jsem sice začátečník, ale zatáčet už umím. Docela mě snowboard chytil," poznamenal Holzer. Strakoš už tento zimní sport prý zvádá líp, ale minulou zimu měl těžký pád a od podlitin modrou polovinu těla. "Musel jsem čtrnáct dní vynechat v tréninku, tak si dovedete představit, jak mně trenér Šípka sjel. No, teď když máme to třetí zlato, tak si snad zariskovat můžu," bavil se Strakoš.
Holzer ještě dodal. "Já taky moc rád jezdím na motorce, ale pořád jsem musel být opatrný, aby se mi něco nestalo a nepokazil tím kariéru kamarádům z družstva. Takže teď si tu motorku konečně vychutnám. Ale nebojte se, pirát silnic se ze mě nestane."
Za celých osm let na ně ponorková nemoc se vší parádou nikdy nepřišla.
"Ale když jsme bydleli společně s Davidem v Olomouci na koleji, občasným hádkám jsme se nevyhnuli," přiznává Valouch. "Já jsem takový pohodář. Třeba když se najím, musím pěkně v klidu trávit a na talíře a kastroly kašlu. A odněkud přijde David, chce taky jíst a nemá z čeho, protože nádobí je špinavé. Tak si dovedete představit, že v takových chvílích mi neděkoval."
Když se před třemi roky přistěhovali do Prahy, bydleli nějaký čas společně v jednom bytě. To nejrůznější roztržky přicházely jak na běžící pásu. Naštěstí dnes už bydlí každý zvlášť.
"Ale nikdy to nedošlo tak daleko, že by to hrozilo rozchodem. A dnes si pochvalujeme, že těch osm let opravdu stálo za to," promluvil za všechny opět Valouch. "Vytvořili jsme partu, která se jen tak nenajde. Přestože jsme spolu byli každý den vlastně od rána do večera."
Pražskou zlatou sestavu složili a vypilovali sami, návrhy trikotů obstarává Holzer. Ten závodní oblečení už stylizoval mimo jiné například do policistů, či želvích nindžů. Nyní v Praze to byly trikoty ryze sportovní.
Pokud jde o cvičební prvky, oživili v poslední době myšlenku čistého aerobiku.
"Vybrali jsme to nejlepší, co v aerobiku existuje, a na tom jsme naši sestavu založili," říká Strakoš. "A ukázalo se, že jsme udělali dobře. Tím spíš, když jsme ji pilovali tak dlouho, až jsme ji dotáhli skoro k absolutní dokonalosti."
Shodují se, že pokud je někdo mohl porazit, pak to byly vlastní chyby.
"Jako například loni na mistrovství světa v Montpellieru," připomněl Valouch páté místo. "Při jednom prvku má Kuba mezi mnou a Davidem proskočit, jenže jsme mu udělali malou mezeru, on narazil a rozsypali jsme se všichni."
Když mají vzpomenout na nejkrásnější okamžiky, vrátí se ke světovému šampionátu v australském Sydney v roce 1997.
"Prošli jsme tenkrát do šestičlenného finále a bezmezně jsme se radovali, protože na medaili jsme ani nepomysleli," vzpomínal Holzer. "Po finále pak sedíme, někde na tabuli běžely výsledky a najednou nás všichni začali plácat po zádech. A byl to opravdu šok, protože jsme skončili třetí."
Strakoš vzápětí dodal. "Ale letošní pražské finále se tomuhle zážitku určitě vyrovná. Mít zlato před fantastickým domácím publikem, to je neopakovatelné."
Pohody si mohou užívat až do příštího května. Tehdy začnou o víkendech objíždět celou republiku při tradiční Tour Aerobic. Budou propagovat aerobik coby lektoři.
"Ale zaplať pánbůh, že odpadne ta strašná dřina," řekl na závěr Valouch s tím, že všichni tři se chtějí věnovat trenérství a komerčínímu aerobiku.