Nový Zéland je dalším cílem Huříkové

Vimperk - Už zase nebude dlouho doma. Bikerka Tereza Huříková se sebrala a odletěla na Nový Zéland. Za týden zde pojede mistrovství světa v cross country horských kol. V kategorii do 23 let se s ní počítá jako s jednou z favoritek. Přitom je mezi často nejméně o rok staršími závodnicemi v kategorii nováčkem.

"Byl to můj poslední závod před mistrovstvím světa," poznamenala po čtyřicítce kilometrů v Jistebnici, kde ve své kategorii jasně vyhrála.

"Byla to třešinka na závěr soustředění, které nám skončilo včera večer," vyprávěla.

Na Zadově byla týden a trénovala. Dostala zabrat, ale v Jistebnici jela i tak lehce a s velkým náskokem si dojela pro ceny. Dostala je v bledě modré barvě. Pořadatelé o ní dobře věděli, že je to její oblíbená.

Už za sebou měla i setkání celé reprezentace v Praze před cestou na Nový Zéland. Dostala informace, jak to bude s cestou a pobytem.

Předpokládá, že se o titul mistryně světa do 23 let poperou hlavně závodnice z Evropy. "Vyzkoušela jsem si už, že mám na to soupeřky porazit, nebo s nimi jet rovnocenný závod," připomněla své druhé místo na ME ve švýcarském Alpagu. Před Huříkovou byla jen domácí Sarah Kobaová a jen o 21 vteřin.

"Konkurence přijede i z Číny," podotkla po chvilce. "Je tam jedna soupeřka, která jezdí ve Světovémpoháru pravidelně do desátého místa."

Jihočeška předpokládá, že Číňanka bude mít velké ambice získat titul na Novém Zélandě. Je ročník narození 1986, o rok starší. "Je hodně dobrá, na to jak je mladá," řekla o Číňance Huříková.

O titul budou usilovat i novozélandské závodnice. "Mají to ulehčené o dvanáctihodinový posun, se kterým se my musíme vyrovnávat," připomněla juniorská mistryně světa z loňského roku.

Ale sama se cítí dobře. "Mohlo by to vyjít i na bednu," doufá. "Možná, protože na soustředění jsem si spravila náladu." Týden na aklimatizaci není tolik, spíš to bude na hraně. To ví sama dobře. "Uvidíme, jak to zvládnu," je zvědavá.

V Jistebnici si náladu vylepšila ještě víc. "Nebrala jsem to ani jako závod, byl to takový rychlý trénink," vysvětlovala. "Tyhle maratony jsou takové pohodové, rodinné, příjemné."

Navíc v Jistebnici vyrůstal její otec. S lidmi kolem Jistebnického maratonu se Huříkovi znají. "Táta jen litoval, že si bral kolo," pousmála se. Vzpomínky ho proháněly na každém kilometru. "Je to tady úplně jiná atmosféra než na mistrovství Evropy nebo při Světovémpoháru."