Čím to, že se váš tým nezakousl do soupeře už v prvním poločase?
Všichni hráči moc chtěli, ale po posledních porážkách se na nich ještě nejspíš projevila špatná psychika.
Jaké čáry jste udělal o půli v kabině?
V jednom kuse jsem hřměl, že na vítězství mají. Připomínal jsem jim, jak i v posledních minutách vyhrávají sparťané, a jak v závěrečných chvílích vyhrála Slavia v Liberci.
Brněnský trenér Jarůšek kvitoval, že jste k mužstvu přišel poprvé až na pátečním tréninku. Vyzdvihl přitom, jak mužstvo dovedete na zápas připravit.
Pochopitelně nemůžu říct, že bychom Brno porazili, kdybych byl v Jablonci od pondělí. Ale je fakt, že každý den je dobrý. Kdybych věděl, že koncem týdne skončím v Jablonci, určitě bych se na něj byl podívat minulý týden v Budějovicích. Ale já jel ještě jako trenér žižkovského béčka do Kaplice, protože jsme s ní měli hrát příští zápas.
Vsadil jste na Budku, Webra, Papouška a pak i Vávru, tedy hráče, kteří se minule v Budějovicích do sestavy nevešli. Proč?
Ono je sice hezké dávat příležitost mládí, ale když hrajete o záchranu, tak tam ty mazáky nějak poskládat musíte. A zápas s Brnem myslím ukázal, že jsem se rozhodl správně.
Říká se, že vedle sebe nemohou hrát Nečas, Barteska a Budka. Vy jste tuhle teorii na vědomí nevzal.
Kriste pane, vždyť na hřišti přece musí být ti nejlepší. A vůbec není pravda, že tihle tři jsou úplně stejnými hráčskými typy.
O přestávce jste přesto jednoho z nich, Budku, vystřídal.
To mělo docela jiný důvod. Chtěl jsem razantně posílit útočnou činnost. A právě tohle střídání vyšlo.
Co jste zaregistroval, když jste se s mužstvem poprvé setkal?
Přehnanou skepsi. Hráči se octli na posledním místě tabulky, přestali si věřit. Když jsem to s nimi probíral jednotlivě, ukázalo se, že úplně na dně nejsou. Přesvědčoval jsem je, že na první ligu mají.
Co si o šancích Jablonce myslíte po remíze s Brnem?
Že je v našich silách první ligu udržet. Bude to ale strašně těžké.