To to trvalo, řekl by nejspíš Jevgenij Pljuščenko.
Hromy a blesky svištěly ve Vancouveru kolem olympijského ledu, když tam extravagantní Rus křičel: "Okradli mě o zlato!" Američan Evan Lysacek tehdy byl vítězem bez čtverného skoku, zatímco Pljuščenko jej v repertoáru měl (avšak dělal jiné chyby).
"To se mi snad zdá! Kam náš sport spěje?" soptil. "Máme za vítěze olympiády někoho, kdo neumí čtverný skok!" Lysacek vzápětí kontroval: "Jenže tohle není skokanská soutěž, to je krasobruslení. Pokud chcete skokanskou soutěž, dejte každému 10 vteřin bez hudby, ať ukáže nejlepší skok."
Nechce se věřit, že ke kontroverzi, jež vstoupila do olympijských dějin, došlo před pouhými 21 měsíci. Dnes už Čech Michal Březina tvrdí: "Pokud se Lysacek na olympiádě v Soči vrátí do závodů, udělá největší chybu kariéry. Protože bez čtveráku tam už nikdo nikomu zlato nedá."
Doba se změnila. Mužské krasobruslení je najednou úplně jiné.
Nová pravidla chtějí čtveráky
Před 23 lety předvedl Jozef Sabovčík první čtverný skok v dějinách. Když pak v Lillehammeru 1994 vyhrál Rus Urmanov zimní hry bez něj, list Sports Illustrated psal: "Žádný další olympijský šampion se už bez revolučních čtyř otáček neobejde."
Sports Illustrated se mýlil. Byť v následujících letech jen dva mistři světa "čtverák" k titulu nepotřebovali, Lysacek dokázal jen s trojitými skoky triumfovat i ve Vancouveru.
Po olympijské kontroverzi však Mezinárodní bruslařská unie ISU změnila systém bodování, nadhodnotila čtverné skoky oproti trojitým a donutila současnou generaci bruslařů přijmout názor: Bez čtveráku to dál nepůjde.
"Když teď dá Španěl Fernandez v jedné jízdě čtverného toeloopa i salchowa, má rázem 22 bodů," poukázala rozhodčí Kateřina Kamberská při přenosu z finále Grand Prix.
Dvacetiletý Fernandez či sedmnáctiletý Japonec Hanyu, klučina s dětským úsměvem, jsou bruslaři nové vlny. Té, pro niž čtverný skok ztratí punc exkluzivity.
Březina: salchow + toeloop?
Březina se za svoji kariéru pokusil o "čtveráka" v závodech sedmkrát s úspěšností 4:3. Ještě po hrách ve Vancouveru tvrdil: "Šampion, kterého si lidé mají pamatovat léta, jim musí ukázat i čtverný skok." Nyní toto tvrzení poopravuje: "KAŽDÝ šampion už ho musí předvést. Quebec nám ukázal, že to bez něj opravdu nepůjde."
I japonský rutinér, exmistr světa Daisuke Takahaši, jenž při čtverných skocích na tréninku doslova trpí, je zkouší v závodních jízdách. "Co mi zbývá, když vidím, jak je ostatní vylepšují," říká.
Rovněž Březina, dřív na pokyn trenérů velmi často taktizující, nyní v Quebeku slíbil, že napříště zařadí pokus o čtverný salchow do každé jízdy. "Není jiné cesty."
Nevytýkejte mu, jestli při něm občas okusí tvrdost ledu. Musí se omlátit, než bude vítězit. Pády ho nezlomí. "Jedním pádem se dnes nic neprohrává. Prostě se člověk zvedne a bojuje dál."
Vedle čtverného salchowa chce brzy oživit v repertoáru i čtverný toeloop. "Po výměně bruslí jsem měl problémy s nohou a nemohl ho pořádně skákat. Ale já na něm zapracuju!" Pak vyzve k souboji o evropský trůn i skokanský zázrak Fernandeze.
Jak se lámaly éry v jiných sportechATLETIKA - SKOK VYSOKÝ Vladimir Jaščenko v roce 1978 byl posledním výškařem, který vylepšil světový rekord valivým stylem přes břicho, zvaným stredl (234 cm). Poté už zcela ovládl scénu moderní flop, při němž se skokani obrátili k laťce zády. Jím vytvořil Polák Wszola roku 1980 i nový rekord 235. TENIS Je tomu už 38 let, kdy se Yannick Noah stal posledním tenistou, který dobyl trofej pro šampiona grandslamového turnaje s dřevěnou raketou – na Roland Garros 1983. Hliníkové a především grafitové rakety v následujících letech dřevo zcela vytlačily. LYŽOVÁNÍ - SKOKY Olympijský vítěz skákající klasickým stylem s lyžemi u sebe? Naposledy jím byl Matti Nykänen v Calgary 1988. Tehdy byli skokani za moderní V-styl ("véčko") dokonce penalizováni, včetně bronzového Čecha Malce. Ale v Albertville 1992 už měli navrch. VESLOVÁNÍ Když legendární finský skifař Pertti Karppinen přesprintoval ve finiši olympiády 1984 v Los Angeles Němce Kolbeho a vybojoval tak třetí olympijské zlato v řadě, stal se i posledním vítězem her na dřevěném skifu. Všichni po něm už vyhrávali na lodích z moderních, převážně karbonových materiálů, jež jsou pevnější a umožňují vyšší rychlost. Jako poslední ze světové elity sbíral světové medaile ještě v roce 1991 na dřevěném skifu Václav Chalupa, ovšem v konkurenci "kosmických" lodí na zlato nestačil. |
