"Žít normální život je hrozná nuda!" říká světová rekordmanka.
Jak zajímavý posun – v dubnu se totiž Isinbajevová zdála bez šťávy a nedařilo se jí, takže vyhlásila: "Potřebuju absolutně nutně pauzu od závodů. Musím na chvíli zvolnit, snad mě pochopíte." Fanoušci s tím zas takový problém neměli, větší trable má s novým rytmem ona sama.
"Dřív jsem se probudila a přesně věděla, co mě čeká: trénink, odpočinek, jídlo a tak dále. Ale teď? Každé ráno se divím: Co já dneska budu dělat?" líčí 28letá tyčkařka. "Myslela jsem si, že o něco přicházím. Jenže teď zjišťuju, že můj život se sportem je mnohem zajímavější a barevnější než tohle."
Upřímné vyznání tato – jak se podle jejích slov zdá – sportovní fanatička pronesla pro agenturu Reuters v Singapuru, kde je jedním z ambasadorů olympijských her mládeže. A kde svým jménem touží pomoci světu.
"Máme velký problém s tím, že děti tloustnou a sportují už jen na počítači. Tyhle hry by mohly něco změnit, donutit děti k nějaké činnosti," věří Isinbajevová, která cestu do Asie přijala okamžitě. "Ráda totiž sportu vrátím něco z toho, co mi dal. Bez něj bych byla normální holka, a ne ambasadorka takovéto akce."
Vypadá to jako dobré spojení: kdo jiný by měl děti "nakazit" nadšením než držitelka 27 světových rekordů, která se sama nemůže dočkat návratu ke sportování? "Už vím, že poprvé se po pauze ukážu v únoru v Doněcku na tyčkařském mítinku pořádaném Sergejem Bubkou," plánuje Isinbajevová. "Pak uvidím co dál, ale hlavní cíl zůstává jasný: olympiáda v Londýně."
Soupeřky by se tak měly pomalu začít bát. "Když jsem dřív vyhrávala všechno, co se dalo, nevěnovala jsem tomu žádnou zvláštní pozornost. Ale teď jsem zase hladová. Pauza mi pomohla znovu objevit vášeň pro sport."
