Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Noční karneval se proměnil v bitky s policií

12 2000
B r u s e l, A m s t e r d a m (Od našich zvláštních zpravodajů) -
Bruselský stadion Krále Baudouina, sobota, půl páté odpoledne. Toužebně očekávaný výkop fotbalového šampionátu se blíží. Kolem černých obrněných vozů, rozestavených na všech rozích, proudí stovky aut, desítky policistů a tisíce lidí. Švédové v klasických žlutomodrých barvách, většina popíjí pivo z plechovky, na hlavách se jim kolébají vikingské rohy. Pod Atomiem, vyhlášené moderně, kterou nejde přehlédnout, si dva Švédové kopají s plastikovou lahví od koly. Už se nemohou dočkat, jsou nadržení, až vše vypukne. Ze druhé strany ulice na ně pokřikují fanoušci s rohy ďábelskými. Také usrkávají pivo, halasně pořvávají. To jsou domácí Belgičané v sytě rudém. Je jich víc, asi třikrát tolik. Začíná fotbalový karneval, mistrovství Evropy.

Jen reklamy na pivo

Ještě ve čtvrtek to vypadalo, že Brusel žije bez fotbalu. Městem nekráčeli žádní fanoušci navlečení do barevných dresů, Euro připomínalo pár reklam na pivo Jupiler. Až o den později se dělo něco zajímavého. Při ceremonii je do bílého fotbalového dresu oblečen Čůrající chlapeček, neboli Manneken Pis, oblíbený symbol Bruselu. Malá soška v zapadlé ulici už má stovky různých krojů, teď mu přibyl dres s emblémem Euro 2000. Také historické náměstí Grand Place je najednou výjimečné. Na dlažbě je totiž vystaveno sedmnáct obrovských míčů, které za dva měsíce obkroužily kontinent a nasbíraly na sebe tisíce autogramů. Jsou to míče, které spojují Evropu. Od dějiště ouvertury se ovšem čekalo víc. Energické průvody městem, vítání šampionátu. "No jo, Belgie, to je chladná země. Přijeďte do Holandska, tam to vře," povídá kdejaký Nizozemec, když přijde řeč na srovnání pořadatelských zemí. A je to pravda. Nizozemsko se obléká do oranžové barvy. Ulice připomínají, jakoby tudy měl projít karnevalový průvod. V oknech vylepené vlajky, na balkonech balonky a praporky. "Holanďané a Belgičané jsou sousedé, ale teď jsou to úplně odlišné světy. Holanďané se předvádějí, to my, Belgičané, nemáme v krvi," praví Patrick Vercruysen, redaktor listu Het Laatste Nieuws. Studená bruselská atmosféra opadá až v sobotu.

V Knokke kraj světa

Nezvyklý klid vládne ve městě, kde se usadili čeští fotbalisté. Lázeňský Knokke-Heist je skoro nevnímá. Zatímco na trénink mistrů světa Francouzů chodí v nedalekém přístavu Oestende na pět tisíc fanoušků, vicemistry Evropy pozoruje jen pár zvědavců. "Jsme tu jak někde na kraji světa," všímá si zvláštnosti útočník Pavel Kuka. A to jsou ve městě hned dvě výpravy. Ta česká obývá hotel pár minut od moře, Norové žijí v rezidenci u hlavní třídy Lippenslaan. Reprezentanti mohou bezstarostně korzovat po pláži, aniž by je někdo otravoval. Zájem vzbuzují snad jen oficiální modrá trička, v nichž se hráči procházejí. "Zašel jsem do jednoho obchodu a prodavač mi za tričko nabízel, ať si za něj vyberu mobil podle libosti," vypráví záložník Patrik Berger. "Tak jsem mu řekl, že to nějak vyřešíme. Obchod jsme ještě neuzavřeli."

Vzpomínky na květiny

Snad budou šampionátem žít alespoň blízké Bruggy... Ale kdeže. Novináři musejí pro akreditaci do uzoučké uličky Koude Kenken, skryté mezi baráčky. Abyste se pětkrát zeptali, než ji najdete. Na stadionu Jana Breydela, kde se mají hrát tři zápasy, se teprve dokončují poslední úpravy. Malé připomenutí Eura bylo v pátek až kilometr odtud. Hospůdka Bello nalepila do oken obrazce fotbalových míčů a k nim přidala třásně v belgický barvách - černé, žluté a červené. "Slyšela jsem, že tu prý bude spousta fanoušků," prohodila jen prodavačka Janne ve vedlejší trafice. Zdá se, že Euro bude jen chudým turnajem. Napadne to každého, kdo zažil světový šampionát před dvěma lety ve Francii. Tehdy stačilo přejet hranice a ovládly vás slavnostní pocity. Stráně na dálnicích lemovaly desítky květinových obrazců s fotbalovými motivy. Hráči, míč, hřiště, stadiony a spoustu dalšího dokázaly vyjádřit květy. Poutavá pestrost barev sváděla řidiče pořád se ohlížet a přibrzďovat vůz. A v Belgii skoro nic.

Obr ze sna vykopával

Až v sobotu to přišlo. Naplněný bruselský stadion od 20.24 hodin si užívá zahajovacího ceremoniálu, pečlivě utajovaného divadla. Na plochu kráčí bílá housenka, pak i další vysněné postavičky. Mezi nimi pobíhá malý chlapec v červeném. On prožívá ten fotbalový sen. Artisté přitahují nafouknutou patnáctimetrovou postavu, která se po chvíli rozbíhá a jakoby kope do obrovského míče. "Představení je gesto, první výkop. Sen kluka, který vymyslel vlastní fotbal," říká Franco Dragone, stvořitel nápadu.

Jako na jiné planetě

Tou dobou o tři sta kilometrů dál končí trénink českých fotbalistů v amsterdamské Areně. "Hele, Dino jde do boje," křikne někdo z hráčů, když vidí patnáctimetrového obra na obrazovce. Jan Koller přijímá další popíchnutí na svou velkou postavu. Už si zvykl. Hráči se jen povalují po trávníku, strečují, ale do kabin se jim nechce. Všichni jsou otočeni, aby viděli na jednu z obrazovek za brankou. V přímém přenosu sledují ceremoniál. Ještě před pár minutami blikal na obrazovkách nápis Good luck tomorrow! Že by jim přáli štěstí domácí pořadatelé den před zápasem s Nizozemskem? "Dělejte, rychle, už jedem," popohání hráče asistent Petr Rada. Moc se jim nechce. Připadají si jako někde na jiné planetě. Pořád leží na travnaté ploše, pár metrů pod nimi sviští auta po dálnici. Nad stadionem občas zahučí aeroplán, mířící na nedaleké letiště Schiphol. Klesá tak nízko, jakoby chtěl přistát na střechu vysoké arény z dálky vypadající jako vesmírný koráb. Poslední, co na obrazovkách spatří, jsou čtyři tisíce bílých balonků, které se vznášejí nad Brusel. Šampionát začíná, nastupují Belgičané a Švédové, jimž patří premiéra. Nedá se nic dělat, fotbalistům končí trénink, musejí do hotelu. Než dojedou do přímořského městečka Ijmuiden a navečeří se, zápas už vrcholí. Stíhají posledních dvacet minut.

Místo veselice přišly pendreky

Zápas skončil a Brusel nadšeně oslavuje. Belgie triumfuje nad Švédskem 2:1. Z balkonů i troubících aut se nese vítězný pokřik: "On a gagnééé!" "Vyhráli jsme!" Na každém kroku vlají belgické vlajky. Zaražení Švédové se mlčky tlačí do metra a proudí s rozveselenými vítězi. Mezi lidmi vládne vlídná atmosféra. Před půlnocí se ale nadšení mění ve vzteklý střet s policií. Fanoušci míří na ústřední bruselské náměstí Grand Place, jenže tam všechny přístupy blokují policisté. Přívětivá atmosféra najednou mizí. Lidé narážejí na zátarasy a řady policistů, kteří se kryjí průhlednými plexisklovými štíty. Je cítit, že se něco stane. Část fanoušků se uchyluje na velké schodiště Burzy a blokuje hlavní třídu, bulvár Anspach. O kus dál zní naštvané bučení. Za chvíli létají z davu kromě nadávek i vytržené drny a cákající plechovky piva. Policejní bariéra se náhle pohne. Nejdřív sráží jednoho z posměváčků k zemi, zatímco policista blokuje svou hrudí televizní kameru. Pak dochází na pendreky i slzný plyn. Na místo záhy dorazí asi padesát "Robocopů", policistů v těžkém odění. Ti pročistí střed města od fanoušků, padesát je jich zadrženo. "Je lépe trochu víc opatrnosti než méně," hájí zásah bruselský starosta Francois-Xavier de Donnéa. A tak končí první den šampionátu.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze