Že padla volba na černého Francouze není v žádném případě náhoda. Noah své schopnosti na místě daviscupového kapitána osvědčil, když ve službách francouzské reprezentace dobyl v letech 1991 a 1996 vítězství ve slavné soutěži. K tomu lze navíc připočítat vazby mezi Francií a Marokem, v Maroku je druhým hlavním jazykem právě francouzština.
Možná jeden z nejpopulárnějších francouzských sportovců osmdesátých let, vítěz Rolland Garros z roku 1983 a velký tenisový komik a muzikant však nabídku nepřijal. Jako důvod uvedl Noah žijící v New Yorku příliš velkou vytíženost různými aktivitami počínaje svou kapelou, přes seniorské turnaje až po spolupráci na charitativních projektech.
Jediné, čeho marocká strana dosáhla je tak přislíbení několika schůzek s Noahem, které by snad mohly napomoci nasměrovat zdejší tenis správným směrem. V každém případě však osmého února povede tým v prvním kole Světové skupiny někdo jiný. A nebude to jednoduché, na Maroko čeká silná Brazílie se světovou jedničkou Gustavo Kuertenem.