Co od turnaje očekáváte?
Věřím, že se dostaneme tak daleko, jak jen to bude možné. Očekávám, že budeme hrát na sto procent a z toho bude pramenit pokud možno ten nejlepší výsledek.
S jakým cílem se tedy na ME chystáte?
Jsme tu, abychom brali medaili. To je jasné. Medaile nám zajistí postup na mistrovství světa.
Jak byste se cítil, kdyby tým skončil na čtvrtém místě, ale i tak se na světový šampionát kvalifikoval?
Z toho bych měl asi velmi smíšené pocity. Důležité by ale bylo, jak bychom čtvrtého místa dosáhli. Záleží na tom, zda jste čtvrtí, protože týmy před vámi jsou o tolik lepší, nebo to je proto, že jste někde něco udělali špatně.
Jak probíhal výběr hráček?
Dobrovolně se přihlásily a my jsme z nich vybrali tým. Rozhodovali jsme se samozřejmě hlavně podle softbalových dovedností, ale i podle přístupu a vztahu k reprezentaci. Bylo těžké hráčky vybírat, ale ony to nesly velmi sportovně. Vždy je těžké být prvním náhradníkem, ale na druhou stranu je pro každého skvělé být i posledním hráčem napsaným na soupisce.
Jak jste tedy s týmem spokojený?
Velmi. Máme dobrou obranu a tvrdě pracujeme i na útoku. Nemůžu říci, že bychom vybrali nejlepší hráčky, ale určitě jsme vybrali nejlepší tým.
Je v týmu některá hráčka, která by vyčnívala nad ostatními a plnila roli lídra?
Nemáme určenou žádnou kapitánku a ani si nemyslím, že by některá hráčka tolik vyčnívala. V týmu ovšem je skupinka zkušenějších, které ženou tým kupředu.
Jak silné budou ostatní týmy a který z nich je pro vás favoritem?
Holanďanky budou velmi silné. Trénují v podstatě každý den, mají lepší finanční zázemí. Jsou velkými favority. Takový tým můžete porazit třeba jen jednou z deseti zápasů, takže si musíte počkat na správný moment. Itálie je číslo dva. Je ovšem možné ji porazit, protože v posledních letech neudělala tak velký pokrok jako jiné týmy. U Velké Británie zase nevíte, co očekávat. Můžou si přivézt Američanky nebo Zélanďanky.
Bude mít domácí prostředí na české hráčky velký dopad?
Rozhodně ano. Nedokážu říct, zda v dobrém či ve zlém, ale určitě je to hodně ovlivní. Doufám, že domácí prostředí bude pro holky tím správným hnacím motorem. Je ale jasné, že budou mnohem nervóznější, než kdyby hrály například v Uzbekistánu.
Domácím hřištěm bude areál SK Joudrs Bohnicích. Líbí se vám?
Je báječný. Poprvé jsem tu byl před mnoha lety, ještě když jsem trénoval Holanďanky, ale za ty roky se hřiště přestavělo a teď je zázemí na světové úrovni. Jsem moc rád, že budeme hrát právě tady.
Česká reprezentace není vaší první zahraniční štací. Jste v Česku spokojený?
Ano. Je to devátá země, kterou trénuji, a pravděpodobně i poslední. Doufám proto, že tady dosáhnu největšího úspěchu. Mám jen jediný problém - pokaždé když přijedu, nabírám váhu. To bude tím dobrým jídlem...
